
Lokalita „Hradisko“ leží v poloze „Dřínový kopec“ na katastrálním území města Velké Opatovice, které se nachází na severozápadní Moravě, v severní části Boskovické brázdy, v oblasti Malé Hané. Hradisko s dodnes dobře patrným valem je vzdáleno 1,7 km směrem na jih od místního kostela. Leží v nadmořské výšce kolem 510 m n. m. Na místo se dostanete, když půjdete 2 km po červené turistické stezce a naučné stezce Hanýsek vedoucí od jižního okraje Velkých Opatovic. Před hradiskem je malé skalnaté údolíčko se skalními reliéfy zobrazujícími Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstra.
Výšinné opevněné hradisko se rozkládalo v nadmořské výšce kolem 510 metrů na vrcholové části kopce o rozloze zhruba 1,8 ha. Lokalita byla opevněna obloukovitým valem vysokým přibližně 1 metr, který se přimyká k severovýchodní straně, na níž, jakožto nejpříkřejší, se nenacházejí stopy opevnění. Na severozápadě byl val chráněn příkopem. Přerušení valu v jihovýchodní části naznačuje, že se zde mohl nacházet původní vchod. Pozůstatky hradiska byly známy již koncem 19. století. Poprvé lokalitu popsal a zakreslil J. Mackerle v roce 1948, který na základě materiálu z výkopu kladl osídlení do jevišovické kultury z pozdní doby kamenné a opevnění do halštatského období. V roce 1975 hradiště popsal Z. Smrž, jenž uvedl nálezy slezské kultury lužických popelnicových polí a z doby halštatské. V roce 1982 nálezy publikoval J. Nekvasil a po něm v roce 1985 A. Štrof. Zveřejněné nálezy náležely lužické a slezské fázi kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnické kultuře z doby halštatské a střední době hradištní slovanského období. Antonín Štrof zjišťovacím výzkumem získal doklady osídlení věteřovské kultury ze starší doby bronzové, platěnické kultury z doby halštatské a ze střední doby hradištní slovanského období. Ve všech těchto obdobích byla lokalita prokazatelně opevněna. Osídlení slezskou kulturou se neprokázalo..