dvojvěžové průčelí kostela
© Jan P. Štěpánek 05/2015
Vanovický evangelický kostel tvoří mohutná trojlodní stavba s dominujícím dvojvěžovým průčelím obráceným k jihu, naopak k severu je orientováno půlkruhově zakončené, jen mírně ustoupené presbyterium. Fasádu hlavního průčelí zdobí mělké pilastry s profilovanými hlavicemi, celý obvod stavby završuje profilovaná korunní římsa, která probíhá i hlavním průčelím a odděluje tak vlastní dvojvěžové průčelí od spodní části chrámu. Dvojice hranolových věží je zastřešena vysokými jehlancovými střechami. I fasádu dvojvěží člení mělké nárožní lizény a ozdobný ozub při korunní římse. V členěném štítě mezi věžemi je umístěn hodinový ciferník. Mohutný trojlodní interiér kostela je prostý, jak káže evangelická tradice. Boční lodě jsou v patře opatřeny ochozy s ozdobnou balustrádou zábradlí. Celek je zaklenut plackovou klenbou. Nad vstupní předsíní se rozkládá kúrie s cennými varhanami.
Nejstarší kostel evangelíků, tzv. toleranční kostel, byl ve Vanovicích vysvěcen 15. 10. 1782. Jelikož však toleranční kostely nesměly mít věž ani zvony, byl chrám menší a nevýrazný. V roce 1826 byla zahájena stavba nového prostorného evangelického kostela, která se však protáhla až do roku 1844. Tehdejší stavba, i když dosahovala současných rozměrů, však stále postrádala i nadále zakázanou věž. Po zrušení tohoto zákazu byla postavena nejprve levá věž (1863) a do roku 1868 i druhá. Ještě před dostavbou věží obešel tehdejší vanovický farář zajímavým způsobem nařízení o zvonech: z železáren firmy Krupp v německém Essenu nechal objednat speciální zařízení, tři velká pera z lité oceli v podobě velkých ladiček, do kterých pomocí točení kliky postupně narážela instalovaná kladiva, která tak rozeznívala ocelové ladičky a napodobovala zvuk tří bijících zvonů. Nejprve tento vynález vzbudil nemalý rozruch a úřady jej nechtěly… číst dále
|
Přihlášení |
