Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.
Hlavní obrázek místa
Příkop na severozápadní straně pod jádrem
© Roman Řezáč 03/2005
Rozlehlé reliéfní pozůstatky hradu Dlouhá Loučka, zvaného taky Hrádek nebo Loučka se nachází na nízkém a dlouhém výběžku mezi říčkou Třebůvkou a bezejmenným potokem na okraji obce Dlouhá Loučka. Dnes je plocha hradu porostlá vysokými stromy a jádro i mladším hustým porostem, přesto především až 18 m široké a 4 – 6 m hluboké příkopy kolem lichoběžníkového jádra (s největšími rozměry 78 a 57 m) jsou velmi dobře zachované a viditelné. Na severovýchodě na jádro navazuje ještě rozlehlejší předhradí, oddělené nejen příkopem, ale i valem jak na okraji jádra tak i plochy předhradí. Náznaky příkopu se kolem předhradí dobře rýsují na severozápadě a je možné že jinde, kde chybí, se již sesuly po svahu. Stejně tak nejasné reliéfní pozůstatky stavby na jihozápadě pod předhradím jsou poničeny často se rozvodňující Třebůvkou a pochází patrně z nějakého opevnění na břehu říčky. Některé zprávy které hovoří o pozůstatcích zdiva v roce 1826 jsou nepodložené a není po nich sebemenšího náznaku. Výzkum který by tuto podobu zástavby hradu potvrdil nebo vyvrátil zatím neproběhl.
Roman Řezáč, 28.3. 2005
historie

První zmínka o hradu Loučce pochází z roku 1267 ve spojení se jménem Bohuše z Riesenburka. Po jeho smrti došlo patrně k úpadku významu místa a za konfliktů v době Václava II k zániku hradu. Archeologicky výzkum, který by upřesnil život na hradě zatím chybí.

Roman Řezáč, 28.3. 2005

Další texty historie

Půdorys místa

terénní nákres
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Pardubický kraj,  Svitavy  (SY), Dlouhá Loučka

Místa v okolí

 kostel sv. Anny
 Brána času
 městské opevnění
 děkanství
 Latinská škola
 loretánská kaple
 Moravská Třebová
 povodňové desky
 morový sloup
 radnice
 schody mrtvých
 křížová cesta
 lapidárium
 Kalvárie
 Křenov
 Boršov
 kaple sv. Josefa
 Udánky
 Třebovské hradisko
 Cimburk
 Údolní mlýn
 Radkov
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Kateřiny
 porodní tábor
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Rocha
 napoleonský pomník
 Koclířov
 městská věž
 synagoga
 Jevíčko
 Vrážné
 Biskupice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kateřiny
 Roubanina
 Hrubé kolo
 Velké Opatovice
 Lány
 kostel sv. Mikuláše
 Mladějov
 Vraní Hora
 sousoší Piety
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Josefa
 Plankenberk
 kostel Všech svatých
 Jaroměřice
 dům U Mouřenína
 městské opevnění
 stará radnice
 Střítež
 Velké Opatovice
 fara na Kalvárii
 sloup Panny Marie
 Rumberk
 Vranová Lhota
 kostel sv. Mikuláše
 Langrova vila
 panský dvůr
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Barbory
 Bělá nad Svitavou
 kaple sv. Václava
 kaple M. Jana Husa
 Zahálkovy skalky
 fara
 Borotín
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Anny
 Kladky
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Kateřiny
 Mírov
 Úsobrno
 Hvězda
 kostel sv. Stanislava
 kaple
Základní informace místa
ID místa: 2962
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.3.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama