Pranýř v obci Křenov v okrese Svitavy.
© Pavel Vítek 10/2021
Křenov je vesnice, ležící 19 km jihovýchodně od Svitav, 10 km jižně od Moravské Třebové a 8 km severozápadně od Jevíčka. Železniční trať přes obec ani v blízkosti nevede. Autobusy je z Křenova spojení s Moravskou Třebovou, Jevíčkem a Městečkem Trnávka. Pranýř najdeme na malém náměstíčku západně od křižovatky místních komunikací u obecního úřadu.
Na čtyřboké podstavě stojí krychlový sokl a na něm je osazen toskánský sloup s patkou a hlavicí, s hladkým dříkem. Hlavice nese krychlovitý abakus s profilovanou římsou, nesoucí piniovou šišku. Sokl a sloup je z červeného pískovce, piniová šiška z šedého pískovce. ...Datováno na soklu 1732. Roku 1961 byl poškozen bleskem. V roce 2011 došlo k restauraci pranýře. Odborné restaurátorské práce provedl akademický sochař a restaurátor Martin Kovařík. Jde o ojediněle dochovaný pranýř, který je dokladem uplatňování dobového obecního práva v 18. století. Pranýř byl zapsán do státního seznamu kulturních památek roku 1964..
Podle kroniky pochází Křenovský pranýř z roku 1732. Pranýř bylo místo hanby, ponížení a utrpení. Měl podobu dřevěného sloupu, klece, později kamenného sloupu. ...Lidé k němu byli přivazováni řetězy a byli odevzdáni okolí, které je mohlo hanobit, např. pliváním, urážkami, posměchem a někdy i ranami. K této potupě byly většinou odsuzovány hádavé ženy a nepoctiví obchodníci a řemeslníci. Také se zde mohlo mučit. Křenovský pranýř je ojediněle dochovaný vrcholně barokní pranýř, v podobě mohutného sloupu na veřejném prostranství. Je dokladem uplatňování dobového obecního práva v 18. století. Autor barokního pranýře je anonymní..
