Rumpálová studna v Maříně, části Zadního Arnoštova, který je místní částí Jevíčka.
© Pavel Vítek 09/2022
Zadní Arnoštov je místní část města Jevíčko v okrese Svitavy. Okraj Zadního Arnoštova leží na silnici č. 366, spojující Jevíčko a okresní město Svitavy přes obec Křenov. Rumpálovou studnu najdeme v místní části Mařín, která leží severně od Zadního Arnoštova pod Mařínským hradiskem.
Studna v Maříně byla původně šestiboká se střechou ve tvaru komolého jehlanu. Rumpál se poháněl dvěma klikami umístěnými na protilehlých koncích spodní hřídele. ...Uzavření studny betonovým poklopem jehlanu bylo provedeno v roce 1943 na základě nařízení z roku 1942, kdy musely být uzavřeny všechny obecní studny. Studna byla zároveň opatřena přístřeškem. Odstavený rumpál chátral vedle studny až do roku 1975, kdy jeho opravu inicioval a provedl pan Bohumil Doubek z Jevíčka. Rumpál osadil do nového, jím zhotoveného přístřešku ze starších tesaných trámů na nízký věnec evokující roubení. V letech 2008–2011 byla rumpálová studna v Maříně v několika etapách rekonstruována. Podařilo se do ní vrátit opravené původní zařízení rumpálu..
Osada Mařín vznikla v roce 1790 parcelací vrchnostenského dvora Lichtenštejnů v Zadním Arnoštově. Podmínkou rozprodeje pozemků bylo zajištění zdroje pitné vody. ...Proto se toho roku začala kopat obecní studna, dokončená roku 1793, kdy nabyli svých pozemků i první osadníci. Studna v Maříně je unikátní technickou památkou. Pro svoji hloubku se řadí mezi nejhlubší studny v České republice. Osada Mařín patřila k vyhledávaným výletním místům. Po skončení 2. světové války a odsunu původního německého obyvatelstva došlo k úpadku osady. Dnes jsou v osadě Mařín trvale obydleny pouze 2 domy a 6 domů slouží k rekreaci. Rumpálové dvouosé zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou, je jediným zdrojem pitné vody od roku 1792. Mařínská studna se svou hloubkou řadí se tak mezi nejhlubší studny v České republice. Z větší části je studna sekaná ve skále. Vodu lidé vytahovali džbery pomocí robustního dvouosého rumpálového soustrojí. Prvně se soukolí uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola s úchytkami. Dřevěné palce horního kola zapadaly do vysekaných otvorů dolní osy. Bezpečnost jednotlivých součástí zabezpečovalo šest obručí. Hloubka studny byla v roce 1792 přibližně 30 metrů a pro častý nedostatek vody byla roku 1824 dále prohlubována na současných 68,5 metrů. Do hloubky 30 metrů je vyzděna lomovým kamenem, její hlubší část je ražena ve skále..
