Porušený reliéf hradu se nachází na táhlém a širokém projmutém hřebenu mezi dvěma plochými vrcholy, z nichž vyšší se nazývá Zelená hora. Místo se nachází asi 1,5 km západně od Budíškovic. Vede k němu neznačená lesní cesta od obory v Budíškovicích, po té na náhorní planině je třeba odbočit do lesa směrem vlevo. Vzhledem ke stavu reliéfu, který je porušený zřízením lesní cesty, je pro neznalého návštěvníka lehké projít místem, aniž by si všiml, že právě prošel bývalým hradem Krumvaldem. Je to díky porostu stromů, zeleni v letních měsících, ale i díky jeho situování na projmutém hřebeni a ne na kopci, který by jistě většina turistů hrad hledala.
Roman Řezáč, 2.1. 2008
popis
Stavebník hradu využil sníženinu mezi dvěma vrcholy, orientace přibližně sever-jih, která se uprostřed zužuje a přerušením příkopy z obou stran vydělil plochu hradního jádra o rozměrech 40 x 33 m. Podobně je situován například hrad Mitrov. Stejně tak došlo k vytvoření příkopů po jeho bocích. Svah hřebenu na západní straně byl přece jen o něco mírnější, tak k vytvoření příkopu došlo prostým vyhloubením a použitím získaného materiálu k vytvoření vnějšího valu. Na východní straně, kde je svah nejprudší, příkop vznikl patrně jen nasypáním vnějšího valu, protože sklon svahu hloubení příkopu ani nedovoloval. Šířka příkopu se na obou stranách od koruny valu k hraně jádra pohybuje od 15 – 20 m. Na západní straně se hloubka příkopu pohybuje okolo 4 m oproti koruně valu a oproti hraně jádra od 5 – 8 m. Na východní straně, byl příkop nasypáním valu vytvořen o něco níž pod jádrem. Hloubka příkopu oproti koruně valu je zde nižší, asi 1 – 2 m,…
číst dále
Roman Řezáč, 2.1. 2008
historie
První zmínka o hradu je ve spojení se jmény Smila a Wolframa z Gruenwaldu. Dále se jmenují Beneš a Ondřej a poslední zmínkou je papežské potvrzení daru patronátu kostela v Budči z roku 1399, která je však opožděná, neboť k darování došlo o mnoho let dříve. V této době byl hrad nejspíš už opuštěný a jeho trvání tedy nebylo příliš dlouhé.