tvrz Úsobrno

historie

Kopec se nazývá Duraně, či Durana podle manželky olomouckého knížete Oty III.Dětleba (1140-1160). Podle archeologických výzkumů je zde doložen život ve 13. a 14.století. Oválná plocha má osy 50 a 45 m a nachází se na ní jediná výrazná prohlubeň, zřejmě po cisterně na vodu. Ta je ovšem důkladně ukrytá pod porostem. Příkop šířky 4 – 6 m je zcela zarostlý a snadno přehlédnutelný.

pověsti

Podle pověstí tu byl na Duráni před Tatary zakopán velký poklad místního župana. V blízké Pekelské rokli je v poledne slyšet hlas hradního zvonu a o svatojánské noci se tu zjevuje přízrak župana na bezhlavém koni. Na Velký pátek tu vyskakují plaménky a ukazují místo zakopaného pokladu.Dle lidového vyprávění zde sídlila kněžna, která do hradu lákala pocestné rytíře a před ránem je vraždila. Z toho, že žádný nevydržel do rána, se odvozuje název kopce. Tuto pověst také zveřejnil německý spisovatel z Moravské Třebové Rudolf von Eichenthal (1877–1974) ve svém romantickém románu ze středověku s názvem „Hrad Durana“. Román zpracovává pověst o ponurém, přítmím hlubokého lesa…číst dále