Příchod k tvrzi od východu
© Dušan Dohňanský 02/2022
Místo fortifikace je dnes tak hustě porostlé křovím a trávou, že se dá jen z obtížemi projít po vyšlapané pěšině. Příkopy, i když mělké, tak zcela zanikají a velmi málo zřetelné jsou snad jen na západní straně, kde jsou již keře vyšší. Ale pro toho, kdo neví co hledat místo působí jako kopec, který nic zvláštního neskrývá..
Kopec se nazývá Duraně, či Durana podle manželky olomouckého knížete Oty III.Dětleba (1140-1160). Podle archeologických výzkumů je zde doložen život ve 13. a 14.století. ...Oválná plocha má osy 50 a 45 m a nachází se na ní jediná výrazná prohlubeň, zřejmě po cisterně na vodu. Ta je ovšem důkladně ukrytá pod porostem. Příkop šířky 4 – 6 m je zcela zarostlý a snadno přehlédnutelný..
DuráněNa Velký pátek tu vyskakují plaménky a ukazují místo zakopaného pokladu..
Pověst o krvelačné kněžněTuto pověst také zveřejnil německý spisovatel z Moravské Třebové Rudolf von Eichenthal (1877–1974) ve svém romantickém románu ze středověku s názvem „Hrad Durana“. Román zpracovává pověst o ponurém, přítmím hlubokého lesa obklopeném, tichém a tajemným kouzlem zahaleném hradu. Hlavní osobou hororu je paní hradu Imperia Sforza, překrásná italská šlechtična, údajně nelegitimní dcera císaře Zikmunda Lucemburského. Imperia je kvůli své krutosti vyhnána z rodného Milána, putuje Evropou a když se dokonce pokusí zabít Matyáše Korvína, pozdějšího uherského krále, je poslána do vyhnanství na hrad Durana. Zde prý krvežíznivá zahubila téměř 200 rytířů a jejich krev po vzoru upírů vysála. Jako posledního lákala Oldřicha z Boskovic a na Cimburku (1464–93), který je však zachráněn a ona odsouzena k smrti. Ještě před tím však dala příkaz k zapálení hradu..
