Cetkovice

Cetkovická fara patří spolu s kostelem sv. Filipa a Jakuba k nejstarším kulturním památkám v obci. Pochází z roku 1762 a byla postavena s původní myšlenkou letního sídla posledního hradišťského opata Pavla Ferdinanda Václavíka. Jedná se o pozdně barokní budovu. Dodnes se dochoval opatův erb, který zdobí vchod do farní budovy. Fara patří do seznamu nemovitých památek chráněných státní památkovou péčí a je k nalezení pod číslem 0422. Na schodišti je pak k vidění obraz sv. Madony se sv. Dominikem. Obraz je dílem neznámého autora a pochází z konce 18. století. Další dva obrazy, pocházející též z ruky neznámého autora, jsou umístěny ve velkém sále budovy. Jde o portrét opata Pavla Václavíka a kompozičně bohatě rozvinutý obraz Glorifikace sv. Linharta. Oba obrazy jsou též z druhé poloviny 18. století. Z roku 1762 se dochovala nádherná kachlová kamna, jež se také nacházejí ve velkém farním sále. Stříbrný, bohatě zlacený pozdně renesanční kalich z roku 1625 je nejcennější památkou fary. Roku 1785 a 1818 fara vyhořela. Byla v rukou Náboženského fondu. Prvním stálým cetkovickým duchovním byl Thaddeus Basileus Wallon. Stal se jím 5. června 1788 a působil 24 let. Dalšími nástupci byli: Melchior Rozsypal (1812–1823), Vavřinec Mucha (1824–1828), Ondřej Růžička (1829–1836), Antonín Stettner (1836–1856), Josef Hrbáček (1856–1885), Josef Kopecký (1885–1896), Josef Kučera (1896–1912), František Pavlíček (1912–1924), František Zřídkaveský (1925–1933), páter Tuček (1933–1934), Arnold Zemánek (1934–1957), Miroslav Čech (1957–1959), František Blažek (1959–1972), Rudolf Pazourek (1972–1995) Karel Slanina (od r. 1995). Vždy první květnovou neděli se v Cetkovicích koná pouť. Roku 1973 prošla budova rozsáhlou opravou. Poslední oprava zatím proběhla roku 1998.