
Křenovské (Mařínské) hradiště se nachází na zčásti zalesněném návrší nad údolím Malonínského potoka, asi 1,5 km jihovýchodně od obce Křenov, západně nad osadou Mařín.
Ze silnice Křenov - Zadní Arnoštov odbočit nenápadnou silničkou do osady Mařín. Dále pokračovat podél posledního stavení na sever a pak polní cestou až k hradišti. Nebo z obce Křenov na jihovýchod po žluté značce.
Původní vstup do hradiště se nacházel při styku valů jižního předhradí a akropole na východní straně, v místě kde stojí v současné době poněkud zanedbaná boží muka. Poloha, kde jsou dnes zbytky hradiště, byla osídlena již v 8. století. Hradiště založeno v 9. století jako vojenský opěrný bod při hranici Velkomoravské říše s územím Českých knížat. Funkci útočištného hradiště pro okolní lid plnilo ještě ve 12. a 13. století. Osídlení mohlo také souviset s prospektorskou činností a těžbou železné rudy. Dnes jsou obranné fortifikace místy poškozeny novodobou zemědělskou činností..
Vychází z faktu, že leží na území lesa zvaného Branerwalt patřícího městu Jevíčku. Pravděpodobnější je však doměnka, že se hradiště jmenovalo Usobrnengrad. Důvod je ten, že se okolní krajina jmenovala provincie Úsobrnská a hradiště Křenov je nejrozsáhlejší, strategicky nejlépe položenou a patrně nejstarší pevností tohoto druhu na území tehdejší úsobrnské provincie. Bylo tedy určitě i hradištěm správním pro danou provincii. Z této doby jsou známé např. provincie Brněnská, Znojemská, Strachotínská, Velehradská, atd... , kde názvy správních hradišť zněla Brnengrad, Znojimgrad, Strachotingrad, Veligrad, atd....