Vranová Lhota

Vranová Lhota patřila ve 14. století k panství hradu Vraní Hora pánů z Boskovic. Roku 1389 byl hrad při vojenské kampani markraběte Jošta zničen a panství bylo zkonfiskováno. Markrabě, který byl neustále ve finanční tísni, jej poté zastavoval různým držitelům, kteří brzy ve Vranové Lhotě náhradou za zničený hrad postavili v záhybu říčky Třebůvky novou tvrz poprvé připomínanou roku 1406, kdy zástavu získali páni z Vildenberka. Na přelomu 15. a 16. století některý z často se střídajících zástavních držitelů starou tvrz výrazně přestavěl a rozšířil. Nejvážnějšími kandidáty jsou Jiří Lhotský z Ptení a jeho syn Vítek, kteří Lhotu drželi v letech 1507-16. Souvislost lze snad hledat i s obnovou města po ničivém požáru roku 1509. Koncem 16. století byly za Dětřicha Lhotského z Ptení nebo za Jana Kobylky z Kobylího prováděny další úpravy převážně v interiérech. Po celé 17. století na tvrzi sídlili Drahanovští z Pěnčína, poté, co byla roku 1714 Libštejnskými z Kolovrat připojena k biskupickému panství sloužila již jen k provozu hospodářského dvora a tomu odpovídala i péče, které se objektu dostávalo. V letech 1874-1945 patřily Biskupice spolu s Vranovou Lhotou Thurn-Taxisům, kterým byly Benešovými dekrety zkonfiskovány.Vranovský zámek převzala obec, které sloužil kulturním účelům (tělocvična, kinosál atd.) a přilehlý poplužní dvůr potřebám zemědělského družstva. Nedostatek péče však pokračoval a dnes je celý areál ve velmi zanedbaném stavu. Jistou naději skýtá nedávné převedení objektu do soukromých rukou, nová majitelka již zahájila postupnou rekonstrukci hodnotného objektu.