
Tvrz stojí na nízkém skalnatém návrší v obci nad mořským přístavem. Poskytovala majiteli kontrolu přístavu a celého mořského zálivu. Na západním okraji návrší stojí obdélný jednopatrový palác o vnitřních rozměrech 18,5 m (sever-jih) x 5,85 m (východ-západ). Zbytek návrší zaujímá zdí obehnaný dvorek. Do dvora se vstupuje brankou v jihovýchodním rohu zdi. K brance vedou z ulice Village Moorings ve skále vytesané schody. Vedle nich je moderní schodiště. Palác je v irském památkovém katalogu uveden jako opevněný dům (fortified house). Tento druh stavby pochází ze 17. století a představuje přechod mezi věžovými domy (druh tvrze) a zámky. Palác je ale pro tento druh stavby netypický a pravděpodobně je mnohem starší. Ze 17. století jsou jen ostění oken a některé další detaily. Majitelka tvrze, paní Bernie McCarthy, ve své knize (B. McCarthy, 2012) uvádí, že palác je typově nezařaditelný. Sama věří že pochází již ze začátku 13. století… číst dále
Irské jméno Dún na Séad znamená Pevnost šperků. Poangličtěné jméno Baltimore je pro změnu odvozeno z irského jména Baile an Tí Mhóir (Městys velikého domu). Oním velikým domem je právě zdejší tvrz (Pevnost šperků). Oblast dnešního hrabství Cork patřila ve středověku královskému rodu MacCarthy. V roce 1169 zahájili Anglonormané (Angličané) invazi do Irska. V roce 1177 udělil anglický král Jindřich II. (1154-1189) království Cork Robertu FitzStephen a Milesi de Cogan. Oba si je ale měli nejprve od Irů vybojovat. Když Anglonormané nemohli obsadit některé části Irska přímo, nechávali se najímat jako žoldnéři do služeb Irů. Čekali tak na vhodnou příležitost a výměnou za vojenské služby získávali území. Irové byli příliš zaneprázdnění vyřizováním svých osobních účtů. Anglonormané se tak mohli v jejich zemi vesele roztahovat. Sňatky s dcerami významných irských rodů si své výdobytky pojistili. Když si Irové udělali přestávku v boji a rozhlédli se… číst dále