
Bývalý dvůr a ves Schönstein stávaly jihozápadně od centra dnešní Tisé, na jižním úbočí kotliny. Existenci dvora dodnes prozrazuje čtvercový obrys samostatné domkářské enklávy, obklopené lukami a rozdělené cestou do Libouchce (dnes červená turistická značka Tisá - Nakléřov).
Nejbližší autobusová zastávka Tisá, kulturní dům (linka Ústí nad Labem - Petrovice) je asi 600 m severovýchodně, asi v polovině cesty od ní se nachází místní koupaliště.
Jediným viditelným pozůstatkem Schönsteinu je křtitelnice ze zdejšího kostela, stojící dnes v nedalekém Libouchci na podestě schodiště ke zdejšímu kostelu sv. Tří králů (viz heslo). I přes silné poškození zvětráním je na ní dosud viditelná postava svatého Jana Křtitele.
Weesenstein, Lauenstein, Krásné Březno, Bynov, Těchlovice ad.). Vzhledem k jejímu bohatému rozrodu vznikala či byla obnovována četná sídla jejích jednotlivých členů. To byl snad i případ Schönsteinu, který byl po roce 1579 obnoven jako poplužní dvůr s tvrzí a ves s kostelem Güntherem mladším z Bünau. Ten se zde připomíná poprvé roku 1588, naposledy 1615, kdy zemřel. Jeho majetek zdědili synové Günther starší a Rudolf mladší (přehlednost bünauské genealogie velmi trpí tím, že rodina přijala ve 14. století závazek, že synové budou dostávat výhradně jména Günther, Heinrich a Rudolf...). Rodina von Bünau odešla z Čech kvůli víře roku 1627, kdy prodala své statky Kryštofovi Šimonu Thunovi. Při průchodech vojsk během třicetileté války byl Schönstein poškozen natolik, že se roku 1651 uvádí jako zcela pustý. Žádná ze staveb nebyla obnovena, roku 1767 došlo k parcelaci pozemků náležejících k bývalému dvoru mezi poddané. Kostel se tehdy uváděl jako zřícenina neznámého zasvěcení. Po rozparcelování pozemků dvora se na jeho místě začaly stavět domkářské usedlosti. Již roku 1839 zřejmě existovaly pouze základy původních budov, definitivně odstraněné roku 1888, kdy materiál z nich posloužil pro stavbu pomníku císaře Františka Josefa I. v Tisé..