jižní průčelí budovy před zbořením
© F. Musil, M. Plaček, J. Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Libri, Praha 2005,
Lázně Letiny je samostatná část obce Letiny, která se nachází asi 0,5 km jižně od centra obce. Roku 1770 byla nad léčivým pramenem postavena dřevěná kaple a v jejím sousedství roubená lázeňská budova. V letech 1796-99 byla opodál postavena nová budova, již zděná, která byla pozdější literaturou dlouho považována za zámek, původní sídlo letinské vrchnosti z počátku 18. století. V roce 1900 až 1901, v období rozkvětu těchto lázní, byla postavena řada lázeňských budov a také nový lázeňský dům a kolonáda při starém tzv. „zámku“, který se od té doby nazýval Staré lázně. Budova později sloužila jako kuchyně s jídelnou a r. 1988 byla zbořena.
Panské sídlo v Letinách vzniklo patrně již ve 14. století, pravděpodobně v místě poplužního dvora jihovýchodně od kostela sv. Prokopa. ...Od poloviny 16. století patřily Letiny Častolárům z Hořovic, kteří je připojili ke svému hradišťskému panství. Panské sídlo zde již nebylo potřeba a v pozdějších letech patrně zaniklo. Samostatným statkem se Letiny staly roku 1709, kdy je Jan Karel Rudolf Pikart z Grünthalu oddělil od svého panství Žitín. Tehdy zřejmě vyvstala i potřeba panského sídla v Letinách. Tím ovšem nemohla být dlouho tradovaná stavba při pozdějších letinských lázních, ale s velkou pravděpodobností obdélná stavba v severní frontě poplužního dvora při kostelu, dnešní čp. 22. Samostatnost Letinám navíc příliš dlouho nevydržela, již roku 1717 je koupil František Ferdinand hrabě Morzina připojil je ke svému statku Dolní Lukavice. Krátce po polovině 18. století byly objeveny léčivé účinky vody ze studánky jižně od Letin, byla poblíž studánky postavena kaple sv. Vintíře a také nevelká roubená stavba lázeňského domu čp. 41. Se vzrůstajícím lázeňským provozem však brzo přestala postačovat a v letech 1796-99 byla postavena tentokrát již zděná budova druhého lázeňského domu čp. 50. Právě tato stavba byla dlouho mylně považována za zámek letinské vrchnosti. Ta byla v průběhu následujícího století několikrát upravována. Po výstavbě třetího lázeňského domu (tzv. Stará lázeň čp. 45) roku 1879 bylo čp. 50 přeměněno na restauraci s ubytováním pro lázeňské hosty. V závěru 19. století byly pro stále se zvyšující počet zákazníků postaven v pořadí již čtvrtý lázeňský dům (dnes pavilon Vltava) s ubytováním ve vilách Ervín (zbořena po r. 1985), Anna (dnes pavilon Labe) a Zdeňka (dnes pavilon Morava). Ro roku 1923 lázně patřily Schönbornům, tehdy byly při pozemkové reformě prodány Matěji a Anně Jílkovým. Znárodnění komunistickým režimem roku 1948 znamenalo také konec letinského lázeňství. Areál se stal doléčovacím ústavem závodní nemocnice plzeňské Škodovky a to až do konce 80. let 20. století. tzv. „zámek“ čp. 50 tehdy sloužil jako kuchyň a jídelna lázeňského domu Labe. Při úpravách komplexu byla budova roku 1988 zbořena. Zachována zůstala dlouhá prosklená veranda, jejíž jižní zeď tvořila obvodovou zeď čp. 50. Roku 1993 byla většina areálu navrácena v restitucích potomkům původních majitelů, ti jej obratem prodali a v následujících letech se majitelé ještě několikrát prostřídali. Od roku 2009 je zde Sociální a zdravotní centrum Letiny s.r.o., které poskytuje služby domova seniorů se zvláštním režimem a lůžkové oddělení následné péče..
|
Přihlášení |
