
Petrovice a jejich kostel se poprvé připomínají roku 1352. Dlouhá přípotoční ves leží na samé hranici Čech a Saska, v nejvýchodnější části Krušných hor. Původní kostel byl patrně dřevěný, jako takový trpěl průchody vojsk prostorem Nakléřovského průsmyku. Dochovala se zpráva o jeho zničení Švédy roku 1639 a opětném postavení (opět ze dřeva) roku 1656. Koncem 18. století se Petrovice staly jedním z center domácké výroby, napojené na saská odbytiště. Na několik desetiletí dokonce počtem obyvatel předstihly tehdy zaostávající královské město Ústí (nad Labem). Potřebám obce malý dřevěný kostel nestačil, proto byla roku 1793 postavena velká zděná stavba v pozdně barokním slohu. Ve svahu nad ní vznikl velký obecní hřbitov, do jehož středu byl roku 1796 postaven velký kříž. Okolí kostela bylo upraveno pomocí teras a schodišť, na něž byla postupně umístěna další sochařská díla. Roku 1904 získal kostel věž, představenou v ose hlavního průčelí. Po… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.