
Zámecká budova v dnešní podobě je patrová budova nepravidelného půdorysu. Po úpravách v 19. stol. a především ve století 20. jsou fasády zcela hladké, i kdy původně byly členěné. Uvnitř přízemí se nacházelo několik místností zaklenutých valenými křížovými klenbami, v jedné místnosti se zachovala dodnes. Ostatní prostory byly opatřeny plochými stropy. Celková disposice přízemí nebyla novějšími úpravami příliš narušena. Nejvíce novějšími úpravami utrpělo patro budovy, které původně sloužilo k ubytování panstva. Zámek až do konce osmdesátých let sloužil státnímu statku a po roce 1990 ustala jakákoliv péče o objekt. Nejprve byla porušena střešní krytina, která je nyní již v desolátním stavu. Škody způsobené právě chybějící střešní krytinou dokonávají dílo zkázy. Volně přístupný objekt byl vyrabován a také se z něj stává skládka odpadů. Bude-li zámek ponechán i nadále svému osudu, brzo budeme mít o jednu zříceninu zámku více.
Obec Krásný Les získal r.1704 František Ignác Vratislav z Mitrovic sňatkem s hraběnkou Viktorií ze Schönfeldu. Roku 1708 zde nechal vystavět barokní zámek o půdorysu ve tvaru obráceného písmene "L". Zámek má strmou valbovou střechu, hladkou nečleněnou fasádu a obdélníková okna, ve stylu venkovských sídel. Na štítové stěně jsou umístěny tři erbovní znaky a německý citát žalmu. V nadpraží bočního (jihovýchodního) vstupu pak připomíná Františka Ignáce Vratislava z Mitrovic jeho alianční znak a erb manželky Viktorie v kartuši s německým textem o výstavbě zámku r.1708. Roku 1745 zámek údajně přestavěl litoměřický stavitel Petr Versa,což není ale dostatečně písemně podloženo, neboť ve smlouvě byl uveden pouze požadavek na výstavbu poplužního dvora. Mitrovicové drželi zámek až do roku 1791. Poté ho r.1802 vlastnil Josef z Hackelbergu-Landau. Posledním soukromým vlastníkem byl Antonín Balle - textilní obchodník… číst dále
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.