Renesanční tvrz postavena v letech 1591-1605 Günterem z Bünau na místě původního hamru. Po bělohorské porážce se v roce 1628 stává majetkem Kryštofa Šimona z Thunu. Dále sloužila k hospodářským účelům. V rozmezí let 1835 -1861 zde byla tkalcovna. Po roce 1945 majetkem Lesního závodu v Děčíně.
Hlavní obrázek místa
© Martin Kabeláč 5/2011
Tvrz stojí přímo u silnice I/13, ve směru z Děčína vlevo. Z centra města je dosažitelná linkami MHD 2 a 445. Z Bynova lze vystoupat na nedaleký Děčínský Sněžník.
Ivan Grisa, 28.6. 2008
popis

"Rytířské sídlo se třemi místnostmi, komorami a dvěma sklepy, k níž přináležela stodola a stáje pro dobytek". Tak je objekt popsán při dělení majetku v roce 1652. Tvrz je velká obdélná budova na severu rozšířena, patrová část je kryta je je valbovou střechou, jižní křídlo sedlovou. Vstup s portálem a erbem rytířů z Bynova a letopočtem 1605. Místnosti jsou zaklenuty valenými klenbami s lunetami, či křížovými valenými klenbami.

Petr Nožička, čerpáno z:Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí I, Argo 1997, 31.10. 2012

historie

Vesnice Bynov na rozdíl od ostatních vsí, které dnes patří k Děčínu je poměrně mladá. V první pol. 16. století zde stál pouze hamr, první zmínka potvrzující jeho existenci je ze třicátých let 16. století kdy jeho majitel Hanuš ze Salhausen ho prodává Rudolfovi z Bünau a Bynova. Rudolfův nástupce Günther zde staví poplužní dvůr. V závěti své manželce v roce 1588 Markétě z Bredova píše: "na dvoru poplužním s popluží, kterýž slove Pinveyt, s hamrem železným, kdež se železo děla s příslušenstvím". Po smrti Jindřicha ml. z Bünau v roce 1591 se stává majetkem jeho bratra Günthera, který zde nechává postavit sídlo, dostavěné v roce 1605 (viz letopočet na portálu). Po smrti Günthera z Bünau se panství dostalo pod správu statku Šenštejn, od roku 1626 opět samostatné. V roce 1628 byl spolu s dalším majetkem rytířů Bünau, kteří museli z náboženských důvodů emigrovat, prodán Kryštofovi Šimonovi z Thunu.…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z:Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí I, Argo 1997, Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku III, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 30.10. 2012

Ústecký kraj,  Děčín  (DC), Děčín IX-Bynov

Místa v okolí

 ovčí můstek
 evangelický kostel
 synagoga
 ZOO Děčín
 Podmokly
 hlavní nádraží
 Pastýřská stěna
 železniční most
 Podmokly
 Tyršův most
 řetězová lávka
 Děčín
 kostel sv. Václava
 bývalá radnice
 Staroměstský most
 Jílové
 kostel sv. Vavřince
 Velký Chlum
 silniční most
 kostel sv. Mikuláše
 Sokolí vrch
 kostel sv. Martina
 Vrabinec
 Libouchec
 Belveder
 kostel sv. Anny
 Bynovec
 Tiské stěny
 kostel sv. Anny
 Schönstein
 Těchlovice
 Blansko
 Arnoltice
 Suchá Kamenice
 kostel Všech Svatých
 Mojžíř
 větrný mlýn
 Růžová
 Kozí vrch
 Vraty (Rattenstein)
 rozhledna Janov
 Konojedovský dům
 pomník T. G. Masaryka
 Ploučnická vyhlídka
 evangelický kostel
 Chotkovská hrobka
 Schönfeldovský dům
 kostel sv. Václava
 Pastevní vrch
 Velké Březno
 křížek U Jánika
 Císařská rozhledna
 Velké Březno
 Buková hora
 kostel sv. Mikuláše
 Velké Březno
 Svádov
 kostel sv. Floriána
 Erbenova vyhlídka
 Ostrý
 Krásné Březno
 kostel sv. Josefa
 Kohout
 Varta
 Růžovský vrch
 Habrovice
 Leština
 kamenný most
 Markvartice
 ZOO Ústí nad Labem
 Sokolí hnízdo
 Pravčická brána
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Mariánský most
 Zubrnice
 Benešův most
 kostel apoštola Pavla
 Frienstein
 Střekovská vyhlídka
 kostel sv. Mikuláše
 Dolský mlýn
 městské museum
 městské divadlo
 nemocnice
 městské lázně
 železniční most
 Klíšský dvůr
 Větruše
 evangelický kostel
 bývalá pošta
 Pruský pomník
 popraviště
 Střížovický vrch
 Winterstein
 Náčkovice
 zvonice
 kostel sv. Anny
 obecní studna
 Šauenštejn
 Strážný vrch
 kostelní věž
 pomník bitvy u Ústí
Základní informace místa
ID místa: 6411
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 15.7.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama