© Martin Kabeláč 5/2011
Tvrz stojí přímo u silnice I/13, ve směru z Děčína vlevo. Z centra města je dosažitelná linkami MHD 2 a 445. Z Bynova lze vystoupat na nedaleký Děčínský Sněžník.
"Rytířské sídlo se třemi místnostmi, komorami a dvěma sklepy, k níž přináležela stodola a stáje pro dobytek". Tak je objekt popsán při dělení majetku v roce 1652. Tvrz je velká obdélná budova na severu rozšířena, patrová část je kryta je je valbovou střechou, jižní křídlo sedlovou. ...Vstup s portálem a erbem rytířů z Bynova a letopočtem 1605. Místnosti jsou zaklenuty valenými klenbami s lunetami, či křížovými valenými klenbami..
Vesnice Bynov na rozdíl od ostatních vsí, které dnes patří k Děčínu je poměrně mladá. V první pol. 16. století zde stál pouze hamr, první zmínka potvrzující jeho existenci je ze třicátých let 16. ...století kdy jeho majitel Hanuš ze Salhausen ho prodává Rudolfovi z Bünau a Bynova. Rudolfův nástupce Günther zde staví poplužní dvůr. V závěti své manželce v roce 1588 Markétě z Bredova píše: "na dvoru poplužním s popluží, kterýž slove Pinveyt, s hamrem železným, kdež se železo děla s příslušenstvím". Po smrti Jindřicha ml. z Bünau v roce 1591 se stává majetkem jeho bratra Günthera, který zde nechává postavit sídlo, dostavěné v roce 1605 (viz letopočet na portálu). Po smrti Günthera z Bünau se panství dostalo pod správu statku Šenštejn, od roku 1626 opět samostatné. V roce 1628 byl spolu s dalším majetkem rytířů Bünau, kteří museli z náboženských důvodů emigrovat, prodán Kryštofovi Šimonovi z Thunu. V roce 1671 se stal součástí děčínského fideikomisu. Budova pak sloužila jako obydlí lesníka, výběrčího. Kolem roku 1820 byla opravena a v letech 1835-1861 tu byla zřízena tkalcovna. Rodu Thunů patřil až do roku 1945, kdy se stává majetkem Lesního závodu v Děčíně a slouží jako archív, sklad a obydlí pro zaměstnance. Dnes je objekt opravován..
|
Přihlášení |
