
Kaple se ukrývá v lesíku východně od silnice II/528, asi 500 m od jejího odbočení z I/13 pod liboucheckým kostelem. Do lesíka odbočuje od silnice polní cesta (druhá odbočka vpravo za výjezdem z Libouchce), hrobka je mezi stromy viditelná i ze silnice. Nahlédnutí dovnitř umožňují částečně rozevřené železné dveře v severním portálu.
Nejbližší zastávkou hromadné dopravy je Libouchec, obecní úřad (autobusové linky z Ústí nad Labem, Děčína a Chlumce), asi 1 km jihozápadně. Asi 700 m jihovýchodně pod hrobkou se nacházejí Libouchecké rybníčky (přírodní reservace a koupaliště).
Stavba byla dokončena 27. 1. 1900 jako jedna z prvních secesních realizací v okolí. Po roce 1945 hrobka zpustla, stala se cílem nájezdů vandalů ze širokého okolí. Téměř zcela bylo zničeno zařízení kaple, osud tělesných ostatků ve dnes zazděné suterénní hrobce byl pravděpodobně tristní. Chátrání stavby se nezastavilo ani po roce 1990..