Teplice

Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v l. 1158-64 královnou Juditou. Klášter byl poškozen r. 1426 míšeňskými vojsky. Po polovině 15. stol. byla v místě postavena tvrz. V několika etapách pak probíhaly přestavby na zámek. Snad již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským). Císařským výnosem r. 1634 bylo panství Vchynským konfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. v l. 1778-1826 byl majitelem jan Nepomuk Clary-Aldringen. V té době zámek doznal mohutných stavebních změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. V té době bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které r. 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". r. 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V. , pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I. , jež se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Posledním šlechtickým majitelem byl od r. 1920 Alfons Clary-Aldringen, který otevřeně sympatizoval s nacismem. R. 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil na zámku až do května 1945. Od r. 1947 až do současnosti sídlí v zámku muzeum.