
Spoluzakladatel Sokola pražského PhDr. Miroslav Tyrš (1832-1884) se narodil v Děčíně. V roce 100. výročí jeho narození bylo rozhodnuto umístit v jeho rodišti sochu. K tomu účelu byla zvolena kopie sochy, umístěné od r. 1926 na nádvoří pražského malostranského paláce Michnů z Vacínova, který je dnes znám jako Tyršův dům a je sídlem ústředí Sokola. Autorem sochy, která znázorňuje Tyrše ve slavnostním sokolském kroji se šermířskou šavlí, je pražský sochař Ladislav Šaloun (1870-1946), proslulý zejména jako autor monumentálního pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí. Tyršova socha byla instalována v r. 1932 na děčínském zámku před salou terrenou v Růžové zahradě. Nevydržela tam však dlouho. V r. 1938 připadlo české pohraničí včetně Děčína potupnou mnichovskou dohodou Říši. Socha byla proto převezena do Prahy a údajně ukryta ve skladu ČKD. V r. 1948 se vrátila do Děčína, avšak teprve v r. 1964 byla instalována v parčíku… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.