židovský hřbitov

století, kdy sem přišlo několik rodin, vypovězených z blízkých Teplic. Před polovinou 19. století měly Sobědruhy jako jedna z mála obcí v Čechách dokonce židovskou většinu, podíl Židů klesal po roce 1867, kdy padla poslední omezení jejich volného pohybu a usazování ve městech.\r\nŽidovská čtvrť tvořila dlouhou úzkou ulici severně od původního centra obce, dnes pojmenovanou Stará. Její západní strana však většinou zanikla, takže někdejší židovská ulice je z většiny součástí mnohonásobně zvětšené návsi. V proluce u domu čp. 158 stála do roku 1958 synagoga, jejíž poslední podoba pocházela z poloviny 18. století, opravena byla naposledy roku 1922. Stavba byla netypická tím, že ve vrcholu štítu západního průčelí nesla vížku s hodinami a cimbálem, údajným darem císařovny Marie Terezie. Té podle místní pověsti zachránil při průjezdu Sobědruhy život jeden z místních Židů tím, že zastavil splašené koně spřežení jejího kočáru.\r\nŽidovský hřbitov se nachází jižně od někdejší návsi, na strmém svahu, zvaném Židovský kopec, který se zvedá mezi Sobědruhy a Trnovany. Nejstarší náhrobek měl podle soupisu, provedeného před II. světovou válkou, pocházet z roku 1669, pohřbívalo se zde až do německého záboru českého německojazyčného pohraničí roku 1938. Od té doby bylo pohřebiště devastováno, po skončení války byly rozkradeny náhrobky z cennějšího materiálu (žula, mramor), většina ostatních byla povalena. Roku 2002 byla plocha hřbitova vyčištěna a nejstarší náhrobky byly bez ohledu na původní umístění vztyčeny na severovýchodním okraji hřbitova, nejblíže u cesty. Za touto "Potěmkinovou vesnicí" se nacházejí další dnes již opět zarostlé hroby s většinou povalenými kameny, mezi které místní odkládají nepotřebné věci. Ohradní zeď a obřadní síň zanikly zřejmě brzy po II. světové válce..