
Most najdeme v městské části Děčína Staré Město, Vede přes Ploučnici nedaleko jejího ústí do Labe. Nejhezčí pohled na něj je ze souběžného moderního mostu – součásti silnice první třídy č. 14 (E442). Přístup na most je po schodech přímo ze zmíněného moderního mostu (pozor, rozpadají se) či z Náměstí 5. května ulicí U starého mostu. Od mostu se krátkou procházkou lze dostat k děčínskému zámku. Nedaleko je též železniční stanice Děčín – východ.
Má čtyři oblouky nestejného rozpětí i vzepětí. Uprostřed mostu stojí bohaté sousoší z dílny významného barokního sochaře M. J. Brokofa. Bylo vytvořeno v roce 1714 a představuje tři české patrony – sv. Víta, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Na podstavci sousoší, vytvořeném J. B. Santini-Aichlem, jsou reliéfy, znázorňující mučednickou smrt těchto světců (a navíc Jana Nepomuckého ve zpovědnici)..
Franckem. Ač vystavěn v době renesance, stylově odpovídá pozdní gotice. Most prošel řadou oprav, významná rekonstrukce proběhla v roce 1985 a dále po záplavách na počátku 21. století. Most dlouho sloužil jako silniční, v současné době je využíván jako lávka pro pěší..
Ten přímo navazoval na současně dochovaný. Klenul se nad odvodňovací strouhou a vedlejším ramenem Ploučnice. Časem docházelo k usazování naplavenin pod mostovkou a podle archivářů, kteří tuto informaci vyčetli z historických dokumentů, naplaveniny vystoupaly až ke koruně mostu a most se po několika desetiletích "ztratil". Zkrátka zarostl a lidé na něj zapoměli. Sice přes něj jezdlili, ale o tom, že několik metrů po jejich koly se nalézá krásný kamenný most, nikdo nevěděl. Bohužel nález byl uskutečněn ve špatné době (80. léta 20. stol.) a k nějakému archeologickému výzkumu nebyly žádné pohnutky. Zkrátka se v té době musel splnit plán výstavby nového mostu za každou cenu. Most tak zanikl úplně..