kostel Božského srdce Páně

Pro kostel byla zvolena forma neogotické trojlodní basiliky s loděmi zaklenutými křížovou klenbou,polygonálním závěrem,malou polygonální kaplí v jihovýchodním nároží a ve vstupním průčelí s masivní hranolovou věží s vysokou špičatou střechou. Třebaže u gotických kostelů můžeme hovořit o pravidelné orientaci oltáře směrem k východu, od dob baroka již toto pravidlo nebylo dogmatem, tím méně u staveb v historizujícím slohu, ke kterým Červený kostel patří. Spíše se však hledělo na možnost a vhodnost parcely v obci, takže v tomto případě byl kostel orientován na severozápad. Ke slavnostnímu vysvěcení došlo 24.10.1909, čímž byl předán do užívání. Několik let však ještě trvalo, než se podařilo pořídit veškeré zamýšlené vybavení, včetně varhan a zvonů. Vnitřní výzdoba byla provedena až r.1934 malířem A.Bohmem. Červený kostel dodnes slouží římskokatolické církvi,která zde pravidelně koná své bohoslužby..

V r. 1869 zde žilo pouhých 1484 obyvatel. Rozmach keramického průmyslu, zakládání a usídlení četných renomovaných keramických továren a porcelánových manufaktur vedlo i ke zvýšení počtu obyvatel tak, že před stavbou kostela jejich počet v Trnovanech dosahoval 15 000. Obec usilovala o povýšení na město a jedním z nutných atributů města té doby byl vlastní katolický kostel, proto se tedy počal tento kostel budovat za přispění sbírky občanů i teplické šlechty. Vnitřní výzdoba byla provedena až r. 1934 malířem A. Böhmem..