
První expozice připomíná působení Rytířů z Bünau nejen v Jílovém.
Druhá expozice nazvaná "Památné kameny Jílového" připomíná historicky významná místa v okolí města (např. Kamenný dvůr v Martiněvsi, loupežnický hrádek na Výrovně, otisky mušlí na Sněžníku).
Třetí expozice "Poklady v zemi ukryté"mapuje historii a vývoj těžby fluoritu na Sněžníku. Tato expozice bude postupně doplňována o další exponáty.
přestavěn na zámek, postavený ve stylu saské renesance. Přestavbu inicioval saský rod pánů z Bünau, který v roce 1527 koupil zdejší panství. Po bitvě na Bílé hoře ale museli protestantští rytíři z Bünau odejít ze země. Před odchodem prodali panství Kryštofu Šimonovi z Thunu, sídlícímu v Děčíně. Do dnešní podoby upravil zámek František Zikmund, velkopřevor maltézského řádu v Čechách, admirál řádové i papežské flotily. V roce 1842 si pronajal nevyužívaný zámek Josef Münzberg a zřídil v něm továrnu na výrobu vlněných látek. Ta zde působila do roku 1922. Ve 30. letech 20. století Thun-Hohensteinové předali zámek v Děčíně československému státu a přesídlili do Jílového. Kníže František Antonín Thun-Hohestein nechal v letech 1928 – 1930 zámek upravit na moderní rodinné sídlo. Kolem něj vytvořil romantický park s jezírkem a glorietem, který původně stával pod zámkem v Děčíně. Rovněž kašna na nádvoří pochází z nádvoří děčínského zámku. V dubnu 1945 byl zámek poškozen spojeneckým bombardováním. Po skončení války byl zámek konfiskován. Thunové v něm bydleli do jara 1946. V zámku později sídlil dětský domov a po něm až do roku 1998 zemědělské učiliště s internátem. Od roku 2000 je zámek v majetku města Jílové, které postupně provádí rekonstrukci celého areálu. Zatím se podařilo zrekonstruovat přízemí a 1. patro a v renesančních sklepích instalovat tři expozice připomínající historii města Jílové a jeho okolí..