
Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem kněžiště a čtyřbokou věží v průčelí. Boční fasáda je členěna oběžnými lizénami s nárožním rizalitem. K jižní straně přiléhá obdélný přístavek, členěný podloženými lizénami. Kněžiště je členěno pilastry s římsovou hlavicí. Hlavní průčelí je členěno podezdívkou a rýhovanou fasádou. V ose je průčelí prolomeno pravoúhlým vchodem s profilovaným ostěním a nad ním jedním oknem lunetového tvaru. Nad oknem probíhá kordonová římsa. Průčelí je završeno atikou, nad ní se zvedá věž členěná třemi kordonovými římsami a okny. Věž je zastřešena helmou se čtyřmi vikýři s kruhovými okénky, završena otevřenou lucernou s makovicí a dvouramenným křížem. Ve věži jsou zavěšeny tři zvony z r. 1947 a umíráček z r. 1774.
Kdy vznikla v Nivnici první sakrální stavba, není známo. Od roku 1261 patřila patřila Nivnice cisterciáckému klášteru vizovickému a je tedy pravděpodobné, že zde nedlouho poté vznikla vznikla nějaká sakrální stavba. V roce 1895 na svém pozemku vykopal sedlák J. Smetana starý zvon, jehož stáří odborníci kladou do 14. století (podle benediktýna Metoděje Ignáce Halabaly z Rajhradu jej nápis datuje k r. 1001). Z roku 1403 pochází první písemná zmínka o nivnickém farním kostele. V letech 1483-1526 Nivnice patřila pánům z Kunštátu. V té době sem přišli němečtí mniši, a kostel zasvětili archandělu Michaelovi. V letech 1530–1620 byli obyvatelé Nivnice protestanté a římskokatolická farnost zanikla. Zprávy uváděly, že v těchto dobách byly v Nivnici dokonce dva kostely, hořejší a dolní. Katolická duchovní správa zde byla obnovena v roce 1652. Stavba současného barokního kostela sv. Andělům strážným začala… číst dále