Klášter založený spolu s městem v 2. pol. 13. stol. Pozůstatky gotických konstrukcí (kněžiště kostela), barokní přest. v pol. 17. stol. Pův. gotický kostel v letech 1669–1680 barokně přestavěla Eleonora z Dietrichsteina. Dodnes patří dominikánům.
Hlavní obrázek místa
Klášter s kostelem od jihovýchodu
© Jiří Cukr, 08/2015
Při založení města byl klášter situován do severovýchodní části města, ze severu a východu byl chráněn městskými hradbami. Před barokní přestavbou zde stál jednoduchý kostel s hranolovou věží a čtyřkřídlá jednopatrová budova konventu u severní strany kostela. Z nejstarší stavební etapy se dodnes zachovalo gotické kněžiště. V roce 1994 proběhl archeologický průzkum, který severně od kostela objevil původní hřbitov s datací do 13. století. Byly také objeveny základy zdiva původního ambitu kláštera z 15. století (postaveného po husitských válkách), který zanikl v 17. století – jeho pozůstatkem je dnešní klášterní budova na místě východního křídla konventu. Současnou podobu konvent získal při výstavbě po roce 1630, kdy se řeholníci vrátili a v letech 1659–73. Původní gotický kostel nechala v letech 1669–1680 přestavět Eleonora z Dietrichsteina, vdova po Lvu Vilému z Kounic (majitel panství). Při přestavbě bylo částečně použito obvodové zdivo gotického chrámu jako kněžiště a k němu ze západu přistavěno trojlodí s věžemi. Nad vstupem v ose stavby mezi věžemi je dietrichsteinský znak.
Ivka (Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha 2005), 19.8. 2009
historie

Kdo a kdy přesně založil klášter není známo. Většinou se zmiňuje rok 1262 – tehdy se mluví o prvním řeholníkovi. Klášter pravděpodobně vznikl současně s městem, někdy krátce před rokem 1272, kdy král Přemysl Otakar II. uděluje městské právo. První písemné doložení kláštera je z 25. března 1338, kdy od markraběte Karla získává ostrov na řece Olšavě. Až do husitských válek pak konvent obdržel ještě několik donací. Okolo roku 1420 bylo město včetně kláštera vypleněno husity, v roce 1427 se pak města zmocnil Prokop Holý. Dominikáni v tomto období klášter opustili a podle legendy odešli do Polska. Vrátili se po roce 1434. Ke konci 15. století se zástavní majitel panství a města Jan Planknar z Kynšperka osobně angažuje ve sporech o klášterní majetek. Další majitel Jan z Kunovic se zřejmě zasloužil o obnovení klášterních budov. Za Janova syna Jetřicha, kolem roku 1545, ale byli dominikáni z města vyhnáni a kostela se ujali…  číst dále

Ivka (Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha 2005), 19.8. 2009

Půdorys místa

Půdorys dnešní budovy kláštera, černě vyznačeno kněžiště ze 13. století a základy konventu z 15. století
© Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha 2005
Obrázek Obrázek
Zlínský kraj,  Uherské Hradiště  (UH), Uherský Brod

Místa v okolí

 Panský dům
 Uherský Brod
 Uherský Brod
 městské opevnění
 Obora
 Vlčnov
 Lhotka u Hradčovic
 Bánov
 Volenov
 Nezdenice
 Částkov
 Nedachlebice
 Velký Ořechov
 Penkův dvůr
 kostel sv. Vavřince
 Hluk
 Svárov
 Luhačovice
 Horní Němčí
 Mistřice
 Bílovice
 Zuvačov
 Nový Světlov
 Pramen sv. Josefa
 kostel Svaté rodiny
 Březolupy
 rozhledna U Křížku
 Pramen Ottovka
 Lázeňské divadlo
 Pramen Aloiska
 Jurkovičův dům
 kaple sv. Alžběty
 Pramen Amandka
 Šarovy
 Pramen Vincentka
 Augustiniánský dům
 Kunovice
 Panský dvůr
 církevní areál Sady
 židovský hřbitov
 Oberský vrch
 Letecké muzeum
 Strání
 Strání
 synagoga
 fara
 kostel sv. Martina
 boží muka
 Rýsov
 Kanšperk
 Sochařská vyhlídka
 Lopeník
 vinné búdy
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Anny
 sv. Antonín
 sloup Panny Marie
 Spytihněv
 Starý Světlov
 Sušice
 Engelsberg
Kontaktní informace
Mariánské náměstí 61
Uherský Brod
688 01
Tel: 572 637 607
http://farnost.katolik.cz/ub
uh.brod@op.cz
Základní informace místa
ID místa: 7371
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: klášter
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 19.8.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama