kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Boční fasáda je vertikálně členěna nárožními rizality s jednou okenní osou s pilastry na podezdívce s kompozitní hlavicí. V rizalitu je jedno půlkruhově zaklenuté okno v přízemí a jedno pravoúhlé okno v patře. Loď je prolomena 3 okenními osami, okna jsou segmentově zaklenuta se šambránou a ušima a návojovou parapetní římsou. Nad pilastry boční fasády prochází korunní profilovaná římsa. Kněžiště má okna segmentově zaklenutá se šambránou s ušima a s klenákem ve vrcholu. V ose kněžiště se nachází čtyřboká věž vertikálně členěná širokými pilasty na nárožích s rýhováním ukončeným římsovou hlavicí. Ve druhém patře je věž prolomena vysokým segmentově ukončeným oknem s prolomenou nadokenní segmentovou římsou. Na nárožích věže jsou hladké pilastry s kompozitní hlavicí. Na severním boku je pamětní nápis ERECTUM VIRIBUS UNITIS PATRONI ET PAROCHIANORUM MDCCCLXXXI. Věž je završena polygonální helmou s lucernou a makovicí. Po všech 4 stranách věže jsou hodiny. Východní hlavní průčelí je členěno středním rizalitem. Fasáda s nízkou podezdívkou je členěna pilastry s kompozitní hlavicí. V ose rizalitu je prolomen půlkruhově zaklenut portál s profilovaným ostěním. Po stranách hlavního vstupu jsou dva vedlejší, pravoúhlé vchody s ostěním s ušima a kapkou. Nad vchody jsou hlavičky andělů a zalamovaná římsa. Na osu portálu je prolomena 1 okenní osa, okno segmentově zaklenuté se šambránou s ušima a kapkou. Pod oknem probíhá kordonová parapetní římsa. Nad oknem hlavičky andělů s návojovou profilovanou římsou. Nad bočními vchody je po 1 okenní ose a hlavy andílků. Pilastry nesou korunní římsu, nad kterou je nízká atika. Nad rizalitem se nachází segmentový ořímsovaný fronton. Na atice stojí sochy Krista žehnajícího městu a čtyř evangelistů. Kněžiště je zaklenuto dvěma poli valené klenby s výsečemi se štukovými zrcadly s freskou. Po stranách kněžiště jsou otevřené oratoře. Hlavní loď je zaklenuta čtyřmi poli valené klenby s výsečemi se zrcadly se štukovými rámy, které zdobí fresky. Kruchta nesená čtyřmi dvojicemi sloupů s volutovou hlavicí je podklenuta valenou klenbou dělenou pasy se středním štukovým zrcadlem. V interiéru kostela se nachází sedm oltářů. Nad hlavním oltářem je obraz Neposkvrněného početí Panny Marie od neznámého autora, první oltář vpravo nese reliéf Navštívení Panny Marie. Vedlejší oltář je zdoben obrazem Smrt sv. Josefa od Pietra van Roye. I nalevo na oltářích sv. Kříže a sv. Barbory jsou jeho díla. Krajní oltář nese obraz Svaté rodiny od Františka Vavřince Korompaye. Hodnotný obraz Stětí sv. Jana Křtitele v pravé lodi dal namalovat r. 1697 hrabě Dominik Ondřej Kounic pro hlavní oltář bývalého farního kostela sv. Jana Křtitele. Po stranách hlavního oltáře jsou zazděné raně barokní náhrobky hraběte Maximiliána Kounice z r.1632 a jeho matky Ludmily Vilemíny z Roupova z r.1626. V průčelí chrámu se nacházející pozdně renesanční náhrobek s reliéfní figurální výzdobou vladyky Janauera ze Strachnova a Nedachlebic z r. 1579. Barokní areál fary sestává z patrové farní budovy, dvora a hospodářské stavby. Fara je jednopatrová nárožní budova na obdélném půdoryse. Hlavní jižní fasáda je horizontálně členěna podezdívkou a profilovanou kordonovou římsou oddělující přízemí od prvního patra. Nad vchodem je římsa segmentově vypjata. Nad vchodem je trojúhelný ořímsovaný fronton. Vertikálně je fasáda členěna lisénovými rámy. Místnosti v přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou, první patro plochostropé..

V roce 1272 král Přemysl Otakar II. osadu Brod povýšil na město. Původně jako farní kostel sloužil chrám sv. Jana Křtitele (dnes Mistra Jana Husa) prvně vzpomínaný ve 13. století. Starý kostel již nevyhovoval svou velikostí a proto bylo hrabětem Maxmiliánem Oldřichem z Kounic (27.3.1679 –10.9.1746) rozhodnuto o stavbě nového velkého kostela na náměstí. Trojlodní barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie byl vybudován podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho (30.12.1650 – 11.9.1718) v letech 1717-1733. Základní kámen byl položen 12.6.1717 a 25.10.1733 byl chrám vysvěcen. Od dokončení slouží jako farní kostel. Současně s kostelem byla budována rovněž jednopatrová barokní fara. V letech 1879-1881 přibyla ke kostelu přístavba věže podle arcibiskupského architekta Gustava Meretty (26.7.1832 – 4.8.1888)..