kostel sv. Jana Křtitele (Mistra Jana Husa)

U některých oken je zachováno kamenné ostění. Jižní fasáda je prolomená 5 nízkými půlkruhovými okny. K severní fasádě přiléhá sakristie. Západní fasáda je prolomená půlkruhovými okny a na jižní straně bočním vchodem. Věž je členěna římsami a rámována nárožními lizénami. V přízemí je prolomen hlavní vchod. Věž je zastřešena čtyřbokým stanem s makovicí a křížkem. Nad vchodem kamenná deska s nápisem: Letha Panie 1589 w pondieli po Swatem Janie Krztiteli zalozieno gest toto dilo od M. Mikulasse Lorka. Po levé straně vchodu je umístěna deska s nápisem: Leta panie 1782 dnie 27 záři usnula w panu statečná pani coze Fahla Witcowa at odpociwa v po... (dále je nápis pod omítkou). V interiéru je presbyterium zaklenuto konchou s výsečemi a jedním polem valené klenby s výsečemi. Hlavní loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi. Vedlejší jižní loď je zaklenuta křížovými klenbami s vytaženými hřebínky. Na klenbě hlavní lodi jsou malby v rámech s tématy křtu Kristova a sv. Václava. Vedle triumfálního oblouku jsou pozdně gotické fresky znázorňující pravděpodobně sv. Tomáše a kostlivce ukazujícího na nápis “Uderzi hodina tvoje”..

Přestavěn byl zřejmě ve 14. století. Později byla k původně gotickému kostelu přistavěna renesanční věž. V 17. století byl kostel barokně přestavěn. V roce 1733 se farním kostelem stal chrám Neposkvrněného Početí Panny Marie a tím starý kostel ztratil svůj význam. Za josefínských reforem byl v roce 1784 odsvěcen a sloužil jako skladiště munice, obilí nebo jako hasičská zbrojnice. Roku 1898 bylo v jedné z jeho bočních lodí umístěno městské muzeum. Při rekonstrukci v roce 1920 zde byly odkryty vzácné fresky ze 14.-15. století. Od té doby nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská. V současné zde naleznete také archeologickou expozici ve formě prosklené podlahy, která poskytuje pohled na základy původního gotického kostela ze 13. století..