Lnáře

Venkovní ozvučený orientační panel v pěti jazykových mutacích pozve návštěvníky na atraktivní místa v našem regionu. Věříme, že každý návštěvník najde u nás něco, co jej osloví a zaujme. V galerii je v současné době nainstalována výstava koláží Dr. Jiřího Berana, kterou mohou návštěvníci shlédnout do 30. července 2007. Po celý srpen bude v galerii vystavovat obrazy ( krajiny) Bohuslava Hradská,

od l. září až do 30. listopadu 2007 Anna Kadlecová grafiku. Během zimního období od 1.12.2007 do 29.2.2008 se mohou návštěvníci těšit na krajinné detaily / fotografie/ Dagmar Šornové. Otevírací doba : červen – září 9,30 – 17,30 úterý - neděle

říjen – květen 9,30 - 15,30 pondělí – pátek

Další informace tel. : 380 423 770 mail: tvrzlnare@blatna.net www.lnare-obec.cz.

Po posledním z rodu, rytíři Vilému ze Lnář, přechází majetek na Zmrzlíky ze Svojšína (1406 - 1564). Petr Zmrzlík ze Svojšína byl příznivcem husitského hnutí, proto byla lnářská tvrz husitských výbojů ušetřena. Později se od husitů odvrátil a v bitvě u Lipan již bojuje na straně panské jednoty. Poslednímu ze Zmrzlíků, evangelíku Václavovi, hrozila konfiskace majetku od císaře Ferdinanda I. Předešel jí roku 1564 prodejem Zdeňkovi ze Šternberka za 20000 kop grošů českých a s penězi uprchl do Němec, kde zemřel. Silně zadlužené panství Zdeňkovi synové postupují svému švagru Volfu Novohradskému z Kolovrat. Volf Novohradský (poručník Petra Voka z Rožmberka) pozval do Lnář stavitele rybníků, regenta rožmberského panství Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. V roce 1597 byla dokončena přestavba staré tvrze v renesanční zámeček, tento pak byl v 19. století přeměněn na pivovar. Do rukou šternberských se Lnáře vracejí roku 1617, kdy Wolfův syn Zdeněk prodává Lnáře Adamovi ze Šternberka. Adam, snášenlivý katolík, byl ušetřen pražské defenestrace a po bitvě na Bílé Hoře Ferdinandem II. dosazen v úřad purkrabský. Dcera Jaroslava Wolfa, Eva Johanna, prodala roku 1660 Lnáře Aleši Vratislavu z Mitrovic. Stavbu nového raně barokního zámku zahájil v roce 1666, vedle původní tvrze, hrabě Aleš Vratislav. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. V roce 1727 prošel zámek důkladnou opravou. V roce 1985 byla dokončena další rozsáhlá rekonstrukce i Starého zámku na hotelové zařízení a v roce 1993 byl zámek v restituci vrácen potomkům posledního majitele JUDr. Jindřicha Vaníčka. V roce 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti..

Nejstarší dochovaná zpráva o tvrzi je z r. 1465, kdy na ní seděl Petr Zmrzlík ze Svojšína. Tato gotická tvrz byla vystavěna na levém břehu potoka Lomnice.O jejím vzhledu nejsou žádné doklady. Zpráva komorníka zemských desk z r. 1568 uvádí, že nad vraty je vytesán starožitný erb, v jehož poli je klíč, a že to sídlo bylo nazýváno Klíčumburk. R. 1564 prodal Václav Zmrzlík ze Svojšína tvrz Lnáře s dvorem, pivovarem a městečko Kasejovice Zdeňku ze Šternberka a na Blatné. Po jeho smrti koupil lnářské panství r. 1577 Volf Novohradský z Kolovrat.Ten dal na místě staré tvrze vystavět renesanční zámek, jehož stavba byla dokončena patrně r. 1593, jek o tom svědčí letopočet nad portálem s pískovcovými znaky Volfa Novohradského z Kolovrat a jeho manželky Judity ze Šternberka. R. 1617 prodal Zdeněk Novohradský z Kolovrat Adamovi ze Šternberka zámek, pivovar, dvůr a vesnice Lnáře,Újezd, Chlumeček, Předmíř, Zámlyní, Řiště, Záhořice, Kocelovice, Tchořovice s dvorem a Hornosín. R. 1660 koupil Lnáře Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic. R. 1675 prodaly jeho dcery Eva Konstancie, provdaná Morzinová, a její tehdy ještě svobodné sestry Rozálie Františka, Marie Zuzana a Marie Ludmila Vratislavové hraběti Humperchtu Janu Černínovi z Chudenic lnářské panství spolu s osmi menšími statky v okolí. Před prodejem panství si dal kupující předložit popis panství včetně budov. O „starém zámku“ se stručně píše, že má podloubí (arkády), obývají jej statkoví úředníci, taktéž obě bašty, dolejší a hořejší. Po smrti Humprechtova syna a dědice Tomáše Zachea (1700) s stal majitelem lnářského panství (1712) hrabě Leopold Künigl. R. 1745 prodal hrabě Šebestián František Künigl lnářské panství hraběti Františku Karlu Sweerts-Šporkovi. Od jeho nástupce, hraběte Josefa Sweerts-Šporka koupil Lnáře r. 1804 pasovský biskup hrabě Leopold Thun, který ještě téhož roku prodal panství Janu Františku Linckerovi, jehož dědicové se udrželi ve Lnářích až do r. 1865. Renesanční zámek se zděným mostem vedoucím přes příkop na místě původního dřevěného padacího mostu je jednopatrové a dvoupatrové stavení, založené na půdorysu lichoběžníka. Průčelí obrácené k obci s věžovitou branou má renesanční štít z r. 1593 členěný římsami a pilastříky. Nad gotickým vjezdem jsou alianční znaky majitelů přestavěné tvrze. Starý zámek je využíván ke stejným účelům jako nový zámek.