Chyše

Po roce 1989 se vlastníkem zámeckého objektu stala soukromá firma, která zde plánovala vybudovat luxusní hotel, po několika letech byl však zámek nabídnut opět k prodeji. Roku 1996 zakoupil zámecký areál pan Ing. Vladimír Lažanský, nepřímý příbuzný posledního šlechtického majitele, který se rozhodl tuto významnou kulturní památku zachránit. Hned v roce 1996 byla ve spolupráci s Památkovým ústavem v Plzni zahájena celková obnova a rozsáhlá rekonstrukce zámecké areálu. V letech 1997-2001 byla rekonstrukce zámku zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. Zámecká budova dostala nové omítky, byly obnoveny všechny zámecké interiéry a sklepení, zpřístupněna středověká bašta i barokní studna. Současně s rekonstrukčními pracemi byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park.

V letech 2005-2006 poté proběhla rozsáhlá rekonstrukce zchátralého objektu bývalého zámeckého pivovaru. Dne 1. května 2006 vysvětil žlutický farář Vladimír Müller první várku zdejšího piva a na počátku června roku 2006 byl následně obnovený zámecký pivovar se stylovou restaurací a tradiční pivnicí otevřen široké veřejnosti.

Již ve 2. polovině 12. století stával v místech dnešního zámku velmožský dvorec, který později nahradil vrcholně středověký gotický hrad. Nejstarší písemné zmínky o zdejším vladyckém sídle pochází z let 1169 a 1192, kdy zde seděl jistý Ctibor z Chyš. V letech 1254-1354 byl hrad sídlem rodu Pětipeských z Chyš a Egerberka. Roku 1466 získal Chyše Burian II. z Gutštejna, který však následně přistoupil k Jednotě zelenohorské. V roce 1467 byl proto zdejší hrad dobýván a pobořen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Během následné pozdně gotické obnovy poničeného hradu bylo opevněno hradbami rovněž přilehlé město Chyše. Za Mikuláše z Lobkowitz byl v roce 1578 zdejší středověký hrad přestavěn na reprezentační renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl tehdejší majitel panství Bohuchval Berka z Dubé, jeden z hlavních představitelů českého stavovského povstání, odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti, ztrátě cti a veškerého jmění. Zkonfiskovaný majetek byl následně postoupen Michnům z Vacínova. V letech 1695-1708 nechal Karel Jiří Michna zdejší zámek barokně přestavět významným českým barokním architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Roku 1766 získal panství Chyše starobylý český rod Lažanských z Bukové. V letech 1856-1858 za Prokopa III. Lažanského byla provedena zásadní pseudogotická přestavba zámku ve stylu tehdy moderní tudorovské gotiky podle plánů architekta Ignáce Ullmanna, která dodala objektu dnešní romantizující podobu. V roce 1917 působil na chyšském zámku krátce jako domácí učitel spisovatel Karel Čapek. V roce 1945 byl nakonec velkostatek Chyše zestátněn. Roku 1946 se majitelem zkonfiskovaného zámeckého objektu stalo Ředitelství státních lesů a statků, poté zde sídlilo zemědělské učiliště, později Střední zemědělská škola a do roku 1967 byly prostory bývalého zámku využívány jako škola v přírodě. V letech 1967-1989 byl správcem zámeckého objektu ONV Most. V roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen. Plánovaná generální oprava však byla neustále odkládána. Do neudržovaného objektu tak začalo zatékat a bývalý zámek postupně chátral.

Klasicistní objekt bývalého panského pivovaru z let 1839-1841, ve kterém byla výroba zastavena z důvodu velké konkurence již na počátku 30. let 20. století, byl po roce 1945 využíván zemědělským družstvem jako sýpka a výkupna obilí a postupně chátral. V roce 1972 byl nakonec objekt přeměněn na uhelnou kotelnu.

všem nadšencům, kteří se snaží zkultivovat jakoukoli architektonickou památku v "ruinózním" stavu.

Pěkná a zajímavá prohlídka, dobré pivo, ale obsluha v restauraci nestále za nic!!! Obsluze vše strašně trvalo a pomalu o vše jsem musel říkat 2x. Jinak majiteli zámku moc fandíme a přejeme mnoho úspěchů s otevřením dalšího patra prohlídky. Určitě se přijedeme opětovně podívat a i obsluhu otestujeme, jestli došlo ke zlepšení. Jinak můžeme návštěvu zámku doporučit. Koštované pivo při prohlídce pivovaru jsem platit nemusel a bylo ho dost. Jen vstupné bylo zaplaceno 50,- a je pravda, že k vidění toho moc nebylo. Výklad byl však pěkný a dokázal zaujmout.

Zámek je opraven pouze z části. Při prohlídce můžete vidět tři opravené zámecké místnosti, galerii s fotkami, sklepy a baštu, ale slibovali jsme si od toho více. Zatím co pivovar se nezdál býti pivovarem, ale skladištěm sklenic a prázdných lahví. Byly pouze k vidění dvě varny v restauraci, který si může prohlídnout každý, kdo tam přijde a nemusí platit vstupné 50,-. Dále nás pan průvodce vzal do skladiště, kde jsme měli možnost podívat se přes skleněné dveře na tankery, kde se pivo vaří. Jako ochutnávka za 20,- Kč, nám bylo nabídnuto dvě deci piva, které si za ty peníze můžeme zakoupit v restauraci půllitr. Jsme velmi zklamáni a víme, že další zastávku v Chyši už neuděláme.

Vstupné už 50,-Kč, děti 30,-. V interiérech toho mnoho k vidění není. Zámek jinak opravdu krásně opraven.

Znám Chyši nebo chcete-li Chyše z doby, kdy nám bylo jen tolik, že jsme rozum brali do mateřské školky a do 1. třídy. Pak následovalo stěhování. To jsem zdaleka nechápal. Bylo to roku 1953. A dost jsem byl překvapen, že mi někteří říkali o malém hrabátku. Ovšem to byla jen shoda mého jména se jménem posledního pána zámku. Prokop jako Prokop. Bydleli jsme v zámku a hajní, polesní či jak se tenkrát nazývali si ze mne jen občas vystřelili.
O to větší radost jsem měl, když si na mně vzpomněli spolužáci a po padesáti letech mne pozvali na schůzku k výročí ukončení základní školy. Chyši jsem od té doby navštívil mnohokrát. A chci poděkovat manželům Lažanským za tu obrovskou a nadšenou činnost na zámku, v pivovaře, parku a vlastně pro celou Chyši. Díky! Prokop Mareš, Želeč u Tábora.

Chrám zmiňovaný Verunkou je součástí komplexu raně barokního kláštera obutých karmelitánů - jde o kostel Panny Marie Sněžné (resp. Jména Panny Marie). I po roce průčelí kostela zůstává neopraveno.

Nerad bych se autora dotknul, ale zmiňovaný kostel, který má kompletně opraveny fasády krom průčelí, není součástí kláštera. Klášterní je skutečně zasvěcen Panně Marii Sněžné, ovšem ten skoro opravený je kostelem Povýšení sv. Kříže. Ten byl sice v 17. století sjednocen s městskou farou, ale stojí vlastně stranou hlavní zástavby obce. To vše ale nemění nic na tom, že se jedná o obec opravdu hezkou, na velmi příjemném místě. Co se týče zámku a pivovaru, jakožto vlastně celé vsi, patří velký dík manželům Lažanským za jejich sílu a obětavost. Co dodat závěrem? Do Chyší se vždy budu rád vracet a vzpomínat na svých 20 let dětství, které jsem tam strávil

Mimo zámek je ve vesnici i nádherný chrám (velkým paradoxem je, že jej postavili nějací manželé...), který je ze všech stran opraven, jen z průčelí ne. Rekonstrukce se asi provést musí, ale nebudete váhat, ve které podobě se vám tato stavba líbí více...

Po roce 1989 se vlastníkem zámeckého objektu stala soukromá firma, která zde plánovala vybudovat luxusní hotel, po několika letech byl však zámek nabídnut opět k prodeji. Roku 1996 zakoupil zámecký areál pan Ing. Vladimír Lažanský, nepřímý příbuzný posledního šlechtického majitele, který se rozhodl tuto významnou kulturní památku zachránit. Hned v roce 1996 byla ve spolupráci s Památkovým ústavem v Plzni zahájena celková obnova a rozsáhlá rekonstrukce zámecké areálu. V letech 1997-2001 byla rekonstrukce zámku zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. Zámecká budova dostala nové omítky, byly obnoveny všechny zámecké interiéry a sklepení, zpřístupněna středověká bašta i barokní studna. Současně s rekonstrukčními pracemi byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park.

V letech 2005-2006 poté proběhla rozsáhlá rekonstrukce zchátralého objektu bývalého zámeckého pivovaru. Dne 1. května 2006 vysvětil žlutický farář Vladimír Müller první várku zdejšího piva a na počátku června roku 2006 byl následně obnovený zámecký pivovar se stylovou restaurací a tradiční pivnicí otevřen široké veřejnosti.

Již ve 2. polovině 12. století stával v místech dnešního zámku velmožský dvorec, který později nahradil vrcholně středověký gotický hrad. Nejstarší písemné zmínky o zdejším vladyckém sídle pochází z let 1169 a 1192, kdy zde seděl jistý Ctibor z Chyš. V letech 1254-1354 byl hrad sídlem rodu Pětipeských z Chyš a Egerberka. Roku 1466 získal Chyše Burian II. z Gutštejna, který však následně přistoupil k Jednotě zelenohorské. V roce 1467 byl proto zdejší hrad dobýván a pobořen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Během následné pozdně gotické obnovy poničeného hradu bylo opevněno hradbami rovněž přilehlé město Chyše. Za Mikuláše z Lobkowitz byl v roce 1578 zdejší středověký hrad přestavěn na reprezentační renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl tehdejší majitel panství Bohuchval Berka z Dubé, jeden z hlavních představitelů českého stavovského povstání, odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti, ztrátě cti a veškerého jmění. Zkonfiskovaný majetek byl následně postoupen Michnům z Vacínova. V letech 1695-1708 nechal Karel Jiří Michna zdejší zámek barokně přestavět významným českým barokním architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Roku 1766 získal panství Chyše starobylý český rod Lažanských z Bukové. V letech 1856-1858 za Prokopa III. Lažanského byla provedena zásadní pseudogotická přestavba zámku ve stylu tehdy moderní tudorovské gotiky podle plánů architekta Ignáce Ullmanna, která dodala objektu dnešní romantizující podobu. V roce 1917 působil na chyšském zámku krátce jako domácí učitel spisovatel Karel Čapek. V roce 1945 byl nakonec velkostatek Chyše zestátněn. Roku 1946 se majitelem zkonfiskovaného zámeckého objektu stalo Ředitelství státních lesů a statků, poté zde sídlilo zemědělské učiliště, později Střední zemědělská škola a do roku 1967 byly prostory bývalého zámku využívány jako škola v přírodě. V letech 1967-1989 byl správcem zámeckého objektu ONV Most. V roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen. Plánovaná generální oprava však byla neustále odkládána. Do neudržovaného objektu tak začalo zatékat a bývalý zámek postupně chátral.

Klasicistní objekt bývalého panského pivovaru z let 1839-1841, ve kterém byla výroba zastavena z důvodu velké konkurence již na počátku 30. let 20. století, byl po roce 1945 využíván zemědělským družstvem jako sýpka a výkupna obilí a postupně chátral. V roce 1972 byl nakonec objekt přeměněn na uhelnou kotelnu.

všem nadšencům, kteří se snaží zkultivovat jakoukoli architektonickou památku v "ruinózním" stavu.

Pěkná a zajímavá prohlídka, dobré pivo, ale obsluha v restauraci nestále za nic!!! Obsluze vše strašně trvalo a pomalu o vše jsem musel říkat 2x. Jinak majiteli zámku moc fandíme a přejeme mnoho úspěchů s otevřením dalšího patra prohlídky. Určitě se přijedeme opětovně podívat a i obsluhu otestujeme, jestli došlo ke zlepšení. Jinak můžeme návštěvu zámku doporučit. Koštované pivo při prohlídce pivovaru jsem platit nemusel a bylo ho dost. Jen vstupné bylo zaplaceno 50,- a je pravda, že k vidění toho moc nebylo. Výklad byl však pěkný a dokázal zaujmout.

Zámek je opraven pouze z části. Při prohlídce můžete vidět tři opravené zámecké místnosti, galerii s fotkami, sklepy a baštu, ale slibovali jsme si od toho více. Zatím co pivovar se nezdál býti pivovarem, ale skladištěm sklenic a prázdných lahví. Byly pouze k vidění dvě varny v restauraci, který si může prohlídnout každý, kdo tam přijde a nemusí platit vstupné 50,-. Dále nás pan průvodce vzal do skladiště, kde jsme měli možnost podívat se přes skleněné dveře na tankery, kde se pivo vaří. Jako ochutnávka za 20,- Kč, nám bylo nabídnuto dvě deci piva, které si za ty peníze můžeme zakoupit v restauraci půllitr. Jsme velmi zklamáni a víme, že další zastávku v Chyši už neuděláme.

Vstupné už 50,-Kč, děti 30,-. V interiérech toho mnoho k vidění není. Zámek jinak opravdu krásně opraven.

Znám Chyši nebo chcete-li Chyše z doby, kdy nám bylo jen tolik, že jsme rozum brali do mateřské školky a do 1. třídy. Pak následovalo stěhování. To jsem zdaleka nechápal. Bylo to roku 1953. A dost jsem byl překvapen, že mi někteří říkali o malém hrabátku. Ovšem to byla jen shoda mého jména se jménem posledního pána zámku. Prokop jako Prokop. Bydleli jsme v zámku a hajní, polesní či jak se tenkrát nazývali si ze mne jen občas vystřelili.
O to větší radost jsem měl, když si na mně vzpomněli spolužáci a po padesáti letech mne pozvali na schůzku k výročí ukončení základní školy. Chyši jsem od té doby navštívil mnohokrát. A chci poděkovat manželům Lažanským za tu obrovskou a nadšenou činnost na zámku, v pivovaře, parku a vlastně pro celou Chyši. Díky! Prokop Mareš, Želeč u Tábora.

Chrám zmiňovaný Verunkou je součástí komplexu raně barokního kláštera obutých karmelitánů - jde o kostel Panny Marie Sněžné (resp. Jména Panny Marie). I po roce průčelí kostela zůstává neopraveno.

Nerad bych se autora dotknul, ale zmiňovaný kostel, který má kompletně opraveny fasády krom průčelí, není součástí kláštera. Klášterní je skutečně zasvěcen Panně Marii Sněžné, ovšem ten skoro opravený je kostelem Povýšení sv. Kříže. Ten byl sice v 17. století sjednocen s městskou farou, ale stojí vlastně stranou hlavní zástavby obce. To vše ale nemění nic na tom, že se jedná o obec opravdu hezkou, na velmi příjemném místě. Co se týče zámku a pivovaru, jakožto vlastně celé vsi, patří velký dík manželům Lažanským za jejich sílu a obětavost. Co dodat závěrem? Do Chyší se vždy budu rád vracet a vzpomínat na svých 20 let dětství, které jsem tam strávil

Mimo zámek je ve vesnici i nádherný chrám (velkým paradoxem je, že jej postavili nějací manželé...), který je ze všech stran opraven, jen z průčelí ne. Rekonstrukce se asi provést musí, ale nebudete váhat, ve které podobě se vám tato stavba líbí více...