Průčelí zámku
2003 © Václav Hodek
Na horním konci návsi v této nevelké vsi mezi Konstantinovými Lázněmi a Stříbrem se nachází velice zajímavý zámeček, který ale není příliš známý.
Jde o patrovou budovy se čtyřmi rizality vystupujícími v nárožích. V těchto částech obsahovalo přízemí otevřené lodžie, jimiž vedly vstupy do zámku – šlo o průjezdy se stlačenými klenbami. Starší část, tedy ta obrácená k návsi, je kompletně podsklepená. Jde o rozsáhlé a prostorné sklepy s valenými klenbami s výsečemi. Podsklepený pouze z jedné části je proto, že stavba zámku probíhala ve dvou etapách.
Část k návsi vznikla dříve, majitelé měli ještě dostatek peněz, proto ji kompletně podsklepili a vyzdobili. Měla v podstatě funkci rezidence – měla bohatě zdobené štukové stropy, rozlehlé chodby a haly a obsahovala i domácí kapli, o které již byla zmínka. Dalo by se říct, že v podstatě šlo o dostavbu a přestavbu renesančního základu.
Druhá část vznikla až později, jak dosvědčuje např. rozbor fasády, ale i různé okenní šambrány, nenavazující římsy… Vznikala jakoby ve spěchu, není již tolik zdobená a i její vnitřní uspořádání je zcela odlišné. Je od první části v podstatě izolovaná, s vlastním schodištěm, místnosti jsou menší, chodby užší – později sloužila jako byty úředníků, kanceláře a sklady.
Dokončení přestavby není přesně známo, ale předpokládá se, že k němu došlo za Karla Tomáše Löwensteina. Ale zdá se, že šlo o ukončení pouze provizorní, nejspíš měl v plánu ještě pokračovat. Tomu napovídá již zmiňované nedokončené severní křídlo nebo i barokní půdní vestavba, kde byly místnosti pro služebnictvo.
Barokní interiéry jsou zcela zpustlé, ale i tak zde lze najít několik zajímavostí – dochovaná rokoková kachlová kamna, štuková výzdoba nebo malba na stropě velkého sálu v prvním patře. Tato freska pochází z roku 1766 a v textu na ní je zmiňován právě Karel Tomáš Löwenstein.
V srpnu 2003 bych stav nenazval rozhodně zachovalým. Objekt je nezajištěný, zpustlý a nevyužívaný. Uvnitř jsou již propadlé stropy, vytlučená okna. ...V propagačním materiálu stříbrského regionu je uváděno, že však čeká na svoji rehabilitaci, jako významná památka regionálního charakteru..
První zmínky o Cebivi se objevují již v roce 1115 v tzv. kladrubském falzu, ale ves byla později od Kladrub oddělena a měla samostatný vývoj, na Kladrubech v podstatě nezávislý. ...První místní vladyka –Hrděboj je zde uváděn až v roce 1379, ale to zde tvrz ještě nejspíš nestála, protože první výslovná zmínka o ní pochází až z roku 1543, kdy ves zakoupil od Jiříka ze Zádub Jan Drzdéř z Hrádku. Tvrz, která stála na místě dnešního zámku, byla v držení Drzdéřů až do roku 1603, kdy ji koupil Jindřich Strojetický ze Strojetic. Ten byl spřízněn s hrabaty z Vrtby a i díky tomu byla Cebiv spojena s Křimicemi. Ale v roce 1657 vyhořela a až do roku 1712 zůstala pustá. V tomto roce ji koupili Löwensteinové a připojili ji ke svému Bezdružickému panství, kde zůstala až do roku 1945. Löwensteinové odstranili vyhořelé části budovy a původně gotickou tvrz přebudovali v pozdně renesančním stylu na stavbu čtvercového půdorysu a hraně 21 m. Z tohoto období pochází úpravy interiérů v prvním patře, ve východní části – kaple s neckovou klenbou, nové krovy ( jejich otisk lze nalézt ve východní zdi). Zámek měl v té době i renesanční sgrafita, která se dochovaly v nedopřestavěném severním křídle. Poté začali s celkem rozsáhlou barokní přestavbou, při které zámek získal podobu, jakou má dodnes.
|
Přihlášení |
