Cebiv

Na horním konci návsi v této nevelké vsi mezi Konstantinovými Lázněmi a Stříbrem se nachází velice zajímavý zámeček, který ale není příliš známý. Jde o patrovou budovy se čtyřmi rizality vystupujícími v nárožích. V těchto částech obsahovalo přízemí otevřené lodžie, jimiž vedly vstupy do zámku – šlo o průjezdy se stlačenými klenbami. Starší část, tedy ta obrácená k návsi, je kompletně podsklepená. Jde o rozsáhlé a prostorné sklepy s valenými klenbami s výsečemi. Podsklepený pouze z jedné části je proto, že stavba zámku probíhala ve dvou etapách. Část k návsi vznikla dříve, majitelé měli ještě dostatek peněz, proto ji kompletně podsklepili a vyzdobili. Měla v podstatě funkci rezidence – měla bohatě zdobené štukové stropy, rozlehlé chodby a haly a obsahovala i domácí kapli, o které již byla zmínka. Dalo by se říct, že v podstatě šlo o dostavbu a přestavbu renesančního základu. Druhá část vznikla až později, jak dosvědčuje např. rozbor fasády, ale i různé okenní šambrány, nenavazující římsy… Vznikala jakoby ve spěchu, není již tolik zdobená a i její vnitřní uspořádání je zcela odlišné. Je od první části v podstatě izolovaná, s vlastním schodištěm, místnosti jsou menší, chodby užší – později sloužila jako byty úředníků, kanceláře a sklady. Dokončení přestavby není přesně známo, ale předpokládá se, že k němu došlo za Karla Tomáše Löwensteina. Ale zdá se, že šlo o ukončení pouze provizorní, nejspíš měl v plánu ještě pokračovat. Tomu napovídá již zmiňované nedokončené severní křídlo nebo i barokní půdní vestavba, kde byly místnosti pro služebnictvo. Barokní interiéry jsou zcela zpustlé, ale i tak zde lze najít několik zajímavostí – dochovaná rokoková kachlová kamna, štuková výzdoba nebo malba na stropě velkého sálu v prvním patře. Tato freska pochází z roku 1766 a v textu na ní je zmiňován právě Karel…  číst dále