
Říšská pracovní služba (něm. Reichsarbeitsdienst, RAD) navazovala na Dobrovolnou pracovní službu FAD (Freiwilligearbeitsdienst), založenou v roce 1931. Zpočátku se jednalo o civilní organizaci, snažící se o snížení nezaměstnanosti, zlepšení hospodářské situace a zvelebení německé krajiny. V roce 1935 vydali nacisté zákon o všeobecné povinnosti k pracovní službě a z RAD se stala polovojenská organizace. Pracovní povinnost se týkala všech mužů árijského původu, tělesně a duševně schopných, ve věkové kategorii 18 až 25 let. V RAD bylo zavedeno politické školení a pořadová cvičení s naleštěnými rýči a od roku 1938 i výcvik ve střelbě. Pro muže byla přechodem mezi školou a armádou – po půl roce práce v RAD byli muži převeleni do Wehrmachtu. Účast mladých žen byla dobrovolná, po vstupu Německa do války v roce 1939 byla i pro ženy povinná. RAD zanikla v roce 1945.
Po dokončení v roce 1940 zde bylo cca 200 osob. Rozdělen byl na chlapeckou a dívčí část po pěti ubytovacích barácích. Dívčí tábor zde byl zřízen v roce 1941 a měl označení Radwj Lager 6/232. V roce 1945 byli v areálu tábora ubytováni němečtí civilisté, prchající před postupujícími spojeneckými armádami. Po osvobození Boru byl tábor pod správou americké armády a koncem září 1945 byl zrušen. Američané dřevěné baráky rozebrali a předali je Ředitelství československých státních drah k dalšímu využití jako garáže apod. Ministerstvo vnitra plánovalo tábor v Boru využít jako sběrný tábor pro odsun Němců a tak listopadu 1945 nařídila Okresní správní komise drahám rozebrané baráky vrátit a přikázala tábor na stejném místě vybudovat znova. Baráky byly sice znovu postaveny, během rozebrání ale byla rozbita okna, ztratila se kamna a slamníky. Sběrné středisko v něm nebylo nikdy zprovozněno. Tábor v zámeckém parku dnes připomínají fragmenty betonových konstrukcí – schodů a šachet..