Švédská zeď
© Jan P. Štěpánek 11/2006
Do dnešních časů se z krnovského opevnění vybudovaného již v polovině 13. století nedochovalo příliš hodně. Hradby se v krátkých úsecích zachovaly ve zbytcích mezi zámkem a budovami Karnoly na tzv. Říčním okruhu (ulice Na hradbách) a mezi zahradou hotelu Morava (minoritským klášterem) a synagogou.
Z bývalé bastionové linie opevnění zrušené již koncem 18. století se nedochovalo nic. V terénu jde rozeznat jen její bývalý průběh, zejména na severní a severozápadní straně města v podobě okružní ulice kolem městských sadů.
Nejvýraznější částí krnovských hradeb je tzv. Švédská zeď západně od farního kostela sv. Martina a severně od zámku. Jedná se o krátký úsek někdejší hradby nadstavěný renesanční nástavbou v podobě lunetového cimbuří. Jde o pozůstatek tzv. knížecí chodby ze zámku, vybudované v letech 1523 - 43.
Historie krnovských hradebMěsto mělo tři brány: na západě tzv. Horní, na severovýchodě tzv. Hlubčickou a na jihovýchodě tzv. Opavskou bránu. V roce 1474 byl Krnov dobyt Uhry, a proto bylo v roce 1529 opevnění města výrazně zesíleno, jelikož hrozilo nebezpečí vpádu Turků. Tehdy, pokud však ne již dříve, vznikly před branami barbakány, patrné ještě na mapě stabilního katastru z roku 1836. Roku 1626 se však Krnov dobrovolně vzdal Dánům a v letech 1642 a 1648 byl vypleněn Švédy, kteří město opustili až roku v červenci 1650. V roce 1669 byl Krnovu opět aktuálně hrozil vpád Turků, a proto bylo město opevněno novým bastionovým prstencem. Opevnění tvořilo 7 bastionů, před Horní branou byl vybudován ravelin , zatímco před ostatními branami zůstaly barbakány. Bastionové opevnění bylo rušeno již koncem 18. století.
|
Přihlášení |
