Hradiště neznámého původu, nesprávně označované též "hrad Boleslav", leží u soutoku Mže a Otročínského potoka na katastru Milíkov u Stříbra. Středověké osídlení bylo vyloučeno, jde tedy o hradiště pravěké, snad z doby halštatské. Zapsáno jako kulturní památka od r. 1958.
Hlavní obrázek místa
hradiště Milíkov
© Lukáš Malý 01/2022
Stopy pravěkého hradiště, někdy nesprávně nazývaného také "hrad Boleslav", se nacházejí na ostrohu nad soutokem Otročínského potoka a řeky Mže na katastrálním území Milíkov u Stříbra, podle něhož je nazýváno. Lokalita leží zároveň přímo nad silnicí II/605 ze Stříbra do Boru u Tachova. Na hradiště však nevede žádná přístupová cesta. Starobylá vesnice Milíkov, doložená od r. 1115, je místní částí města Stříbro, od něhož leží 5 km západně, a má asi 60 obyvatel.
Jiří Špaček, 9.9. 2022
historie

Hradiště Milíkov leží asi 1 km severovýchodně od stejnojmenné vsi nad soutokem Mže a Otročínského potoka. Lokalitu bezdůvodně spojil s názvem Boleslav v r. 1974 Adolf Vešta. Povrchový průzkum však zcela vyloučil její středověké osídlení a charakter dochovaného valu odpovídá spíše pravěkým opevněním. Předpokládá se tedy, že se na ostrožně nacházelo pravěké opevněné výšinné sídliště. Archeologické nálezy, které by umožnily přesnější datování, nebyly zatím sběrem získány. Přestože středověké osídlení místa nebylo prokázáno, je možné, že opevnění ve strategické poloze nad cestou a blízkým brodem přes řeku bylo využíváno i v mladších obdobích. Hradiště se nachází na ostrožně v nadmořské výšce asi 420 metrů. Nejužší místo přístupové šíje přetíná 1,5–2,5 metru vysoký val, podél jehož jihovýchodní strany vede cesta do zadní části ostrožny. Vrchní plocha valu je poškozená nepravidelnými jámami. Podél cesty, která poškodila val, jsou patrné kameny,…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 9.9. 2022

Komentáře

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC), Milíkov

Místa v okolí

 Svojšín
 Husitská bašta
 Svojšín
 Mostní brána
 štola Svatá Anna
 Koubkova brána
 Stříbro – MPZ
 brána do sadu
 štola Svatá Barbora
 Prokopská štola
 mariánský sloup
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Petra
 Žďár
 Šontál
 Ošelín
 Černošín
 Slavice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Markéty
 Volfštejn
 Sulislav
 kostel sv. Jiří
 Cebiv
 Alfrédov
 Lhota
 Očín
 Prostiboř
 židovský hřbitov
 Třebel
 Trpísty
 Nedražice
 Sviňomazský hrádek
 Gutštejn
 Daňkov
 Pňovany
 Bezemín
 Loreta
 kostel sv. Barbory
 Šipín
 Bor u Tachova
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Mikuláše
 radnice
 židovský hřbitov
 Kořen
 Bavůrkův kříž
 Kořen
 Hradištský vrch
 synagoga
 Švamberk
 Rochlov
 kostel sv. Vavřince
 Luhov
 Úlice
 Krukanice
 kostel sv. Mikuláše
 Milkov
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Luhov
 Luhov
 Český mlýn
 Březinka
 Bernartice
 Hradec u Stoda
 kostel sv. Jiří
 Bohušův vrch
 kostel sv. Prokopa
Základní informace místa
ID místa: 16711
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.9.2022
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama