Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.
Hlavní obrázek místa
Kostel Narození sv. Jana Křtitele a radnice z náměstí
© Ivan Grisa 08/2009
Úterým prochází silnice II/210 Trhomenské Domky (silnice I/20) - Teplá. Parkování možné bez omezení po celém městečku. Nečetné autobusové spoje zastavují u mostu přes Úterský potok, nejbližší železniční stanice Bezdružice (trať Pňovany - Bezdružice) je vzdálena asi 5 km jihozápadně. Městečkem prochází zelená turistická značka údolím Úterského potoka, začíná zde červená značka do Nečtin. Po celém historickém městečku je informačními panely vytýčena kvalitní poznávací stezka s kvízovými otázkami. Návštěvník se musí připravit na poněkud omezené možnosti občerstvení: obě prodejny potravin v blízkosti náměstí otevírají od 8.00 s tím, že dodávky pečiva poněkud váznou. V městečku byla nalezena jediná restaurace (na západním náměstíčku u školy), netestována.
Ivan Grisa , 30.8. 2009
historie

Městská památková zóna Úterý

Osídlení dnešního Úterý má nejasné počátky, související zřejmě s rýžováním i dolováním zlata, které se zde snad i mincovalo (naposledy zřejmě za Jiřího z Poděbrad). Nepotvrzené údaje o loveckém sídle Vladislava II. v místech dnešního farního kostela i falsum listiny knížete Bedřicha, kterou zdejší újezd předává johanitům, odkazují na jejich datování do konce 12. století. První spolehlivě datovaná zmínka pochází z roku 1233, kdy král Václav I. daroval území své matce Konstancii, která jej obratem věnovala tepelskému klášteru. Ten vzápětí od johanitů získal i fary v Úterý a Vidžíně. Obec nese od přelomu 12. a 13. století název po trhovém dni (německy Neumarkt). Městská práva získala osada zřejmě koncem 13. století, snad jako kompenzaci za útlum hornictví, způsobený zmatky braniborské vlády po roce 1278. Přes staleté panství tepelského kláštera, přerušené jen zástavami ve druhé polovině 15. století, se v oblasti prosadilo…  číst dále

Ivan Grisa, dle Karel Kuča: Města a městečka..., díl 7, Libri 2008 a webové stránky www-mesto-utery.cz, 30.8. 2009

Komentáře

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Úterý

Místa v okolí

 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Václava
 boží muka
 zámecká fara
 kostel sv. Jakuba
 Bezdružice
 židovský hřbitov
 Falštejn
 Dolní Polžice
 kostel sv. Blažeje
 Zahrádecká kyselka
 Hradištský vrch
 vysílač Krašov
 Bavůrkův kříž
 Švamberk
 Březín
 Milkov
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Barbory
 Šipín
 Bezemín
 kaple Panny Marie
 Daňkov
 Gutštejn
 kostel sv. Václava
 Vlkošov
 radnice
 Očín
 trojiční sloup
 stará škola
 kostel sv. Jiljí
 Nečtiny
 Preitenstein
 Malšín
 Sviňomazský hrádek
 bývalá rychta
 kostel sv. Vavřince
 Prohořský hrádek
 Cebiv
 Nečtiny – MPZ
 kostel sv. Prokopa
 Krukanice
 Rankovice
 panský dům
 radnice
 mariánský sloup
 Toužim
 kaple sv. Kříže
 Nečtinský Špičák
 Trpísty
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vavřince
 Lhota
 Slavice
 Brložec
 kostel sv. Jiří
 židovský hřbitov
 vodní nádrž Podhora
 Podmokly
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Víta
 Poutnov
 židovský hřbitov
 Štědrá
 Štědrá
 Kořen
 Kořen
 synagoga
 kostel sv. Vavřince
 Český mlýn
 smírčí kříž
 kostel sv. Jiří
 Černošín
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Jiljí
 Luhov
 Luhov
 Volfštejn
 socha Panny Marie
 Líšťany
 Třebel
 kostel sv. Kříže
 Frumštejn
Základní informace místa
ID místa: 8199
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 17.10.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama