
Úterým prochází silnice II/210 Trhomenské Domky (silnice I/20) - Teplá. Parkování možné bez omezení po celém městečku. Nečetné autobusové spoje zastavují u mostu přes Úterský potok, nejbližší železniční stanice Bezdružice (trať Pňovany - Bezdružice) je vzdálena asi 5 km jihozápadně. Městečkem prochází zelená turistická značka údolím Úterského potoka, začíná zde červená značka do Nečtin.
Po celém historickém městečku je informačními panely vytýčena kvalitní poznávací stezka s kvízovými otázkami.
Návštěvník se musí připravit na poněkud omezené možnosti občerstvení: obě prodejny potravin v blízkosti náměstí otevírají od 8.00 s tím, že dodávky pečiva poněkud váznou. V městečku byla nalezena jediná restaurace (na západním náměstíčku u školy), netestována.
století. První spolehlivě datovaná zmínka pochází z roku 1233, kdy král Václav I. daroval území své matce Konstancii, která jej obratem věnovala tepelskému klášteru. Ten vzápětí od johanitů získal i fary v Úterý a Vidžíně. Obec nese od přelomu 12. a 13. století název po trhovém dni (německy Neumarkt). Městská práva získala osada zřejmě koncem 13. století, snad jako kompenzaci za útlum hornictví, způsobený zmatky braniborské vlády po roce 1278. Přes staleté panství tepelského kláštera, přerušené jen zástavami ve druhé polovině 15. století, se v oblasti prosadilo nejprve kališnictví, v 16. století pak luterství. Násilná rekatolizace proběhla roku 1584. Přechody válek a změny vyznání se projevily i v národnostním složení, ještě roku 1612 se úřadovalo česky, od třicetileté války do roku 1945 zde žili prakticky výhradně Němci. Městečko postihly četné požáry, nejničivější roku 1694, 1719, 1732 a 1894. Přesto se dochovala v řadě objektů gotická a renesanční jádra včetně hrázděných konstrukcí. Po roce 1945 došlo k úplné obměně obyvatelstva, městečko se nepodařilo dosídlit, řada historicky cenných domů byla zdemolována. Naštěstí s výjimkou základní školy nedošlo k výstavbě žádného většího rušivého objektu, mnoho domů zachránili chalupáři. Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou. Nejcennějšími objekty jsou domy s gotickými jádry na východní straně náměstí, a to i přes požár, který je postihl krátce po dokončení rekonstrukce roku 1998 (dnes opět opraveny, bohužel zůstávají prázdné)..