V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.
Ctibor a jeho synové Oldřich a Beneda se píšou ze Svojšína už v roce 1177, což by znamenalo, že ve Svojšíně existovala jedna z našich nejstarších tvrzí, Nepřímo to potvrzuje i přítomnost románského kostela s panskou emporou. Tato tvrz pravděpodobně stála na jih od kostela. Rod ze Svojšína zaznamenal největší rozmach v 13. století, pocházeli z něj rytíři z Třebele, Volfštejna a Výškova. V polovině 13. století se tento rod stěhuje na hrad Třebel. Už v té době, nebo jen o pár let později, mohla vzniknout tvrz, jejíž zbytky našla náhodná sonda v roce 2008. Svojšín zůstává v majetku rodu ještě celé 13. a 14. století. Z tohoto rodu pocházel i Žižkův spolubojovník Petr Zmrzlík ze Svojšína. V 15. století přechází původně rozdělená ves na rod Paběnických, nebo také Nalžovských ze Svojšína. Do roku 1443 patří Svojšín Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm panství dědí Mikuláš z Nalžov a na Svojšíně. Jeden z dříve jmenovaných je stavitelem novější tvrze, jejíž sklepení našel systematický výzkum v roce 2009. V roce 1554 získává sňatkem svojšínské panství rod Příchovských z Příchovic. V roce 1707 se na Svojšíně narodil budoucí pražský arcibiskup Antonín Petr Příchovský. Objekt tvrze dle archeologického výzkumu zanikl požárem v roce 1713. Příchovští zde v roce 1723 staví nedaleko kostela a místa tvrze zámek. Rod Příchovských byl v roce 1704 povýšen do hraběcího stavu, Svojšín vlastní do roku 1795, kdy jej prodávají Josefu Bigattovi. Po nich přechází panství na rod Juncker-Bigatto, tento rod vlastní panství do roku 1935, kdy po smrti Amálie Junckerové-Bigattové dědí poslední soukromý majitel, kterým je do roku 1945 Klement Podeville.
Petr Nožička, 11.7. 2014
