Kostel
© Matyáš Berdych, 02/2014
Jezná, dříve německy Gesna, je nyní malá ves s necelou třicítkou obyvatel. Je částí obce Úlice, která leží 2 km jižně na silnici II/605 z Plzně do Rozvadova. O někdejším větším významu vsi svědčí skutečnost, že tu je od poloviny 14. století doložen kostel. Po vystěhování německého obyvatelstva zůstala jen malou osadou. Jeznou prochází červeně značená dálková turistická trasa ze Stříbra přes Pňovany k hrázi Hracholuské přehrady. Prochází jí také cyklotrasa od nádraží Pňovany ke zřícenině hradu Buben. Nejbližší nádraží Plešnice na páteřní trati 170 je vzdáleno 2 km východně. Uprostřed osady při silnici stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice, který r. 1773 nahradil zbořený gotický kostel sv. Václava, z něhož zůstala zachována věž.
Jezná je malá vesnice severozápadně od Plzně, nyní část obce Úlice. Nachází se v nadmořské výšce 400 m nad mořem. Původně zde bylo hradiště a později ve středověku snad v souvislosti s tvrzí či opevněným kostelem opevněná vesnice, což dodnes naznačuje charakter vsi, která v pohledu od západu stojí na ostrohu a po obvodu je lemována domy, někdy i stojícími na podpěrných zdích. ...Vesnici dominuje kostel v jejím středu. Ve vsi se nachází barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1773, bývalá barokní fara z přelomu 17. a 18. století, bývalá škola, poplužní dvůr, obytné domy a dva hřbitovy. Ve farní zahradě je nepřístupná sloupová kaplička a na rozcestí u hřbitova klasicistní boží muka. Zdejší farnost je prvně datována roku 1352, kdy zde už nepochybně stál kostel sv. Václava (pravděpodobně opevněný) a fara. Kostel vyhořel roku 1600 a po obnově sloužil až do roku 1766, kdy započaly práce na stavbě nového, prostornějšího kostela, který byl dokončen roku 1773 (zachována byla původní věž). V kostele se nacházejí dva renesanční náhrobní kameny, a to Markéty a Šebestiána Úlických z Plešnic. Na východní straně věže je také renesanční heraldický vlys. Dochovalo se také nemálo z vybavení původního gotického kostela, jako například barokní pískovcová křtitelnice. Mnoho z vybavení však bylo také v nedávné minulosti rozkradeno. Okolo kostela býval původně hřbitov, který byl při stavbě nového kostela zrušen a na jihozápadě od Jezné založen nový. Ten však na začátku 20. století přestal vyhovovat a byl založen nový hřbitov na východním okraji vsi za farní zahradou. Zdejší fara pochází z přelomu 17. a 18. století a o její výstavbu se zasloužil pravděpodobně tehdejší farář Goetz, který jí nechal postavit na místě původní středověké fary. K faře také náleží rozsáhlá zahrada a dvůr se stájemi a stodolou. Fara měla dříve pivovárečné právo a podle dochovaných informací vařila pivo ještě na konci 19. století. Poslední farář odešel spolu s Němci po 2. světové válce za hranice a od té doby sloužila fara jako druhá budova zdejší obecné školy. Škola zde byla pravděpodobně už od dob Marie Terezie. Současná budova zde musela rozhodně stát už roku 1839, jelikož je zaznamenána v katastrální mapě. Byla zrušena v 80. letech a přemístěna do Pňovan. Poplužní dvůr byl zdejším panským statkem. Pochází zřejmě ze 17. století, avšak budovy jsou datovány do století 18. a 19. Dům č. p. 2, který ke statku náleží, je spolu s kostelem (jeho věží), farou a potažmo školou nejstarší budovou ve vsi. Sídlili zde totiž Bohušové z Otěšic, vladycký rod, jemuž v historii vesnice patřila. Mezi další významné vlastníky vesnice patřili také Úličtí z Plešnic. Zdejší farnost se v historii skládala z obcí: Úlice, Pňovany, Plešnice, Hracholusky, Rájov, Dolany (přehradou zatopená vesnice), Těchoděly, Chotěšovičky, Kníje a Plevný Újezd (zaniklá vesnice)
V kostele, který je nyní filiálním kostelem ve farnosti Nýřany, se každou první sobotu v měsíci v 15:00 hod. koná mše svatá..
|
Přihlášení |
