
Patrová stavba o sedmi okenních osách se středním rizalitem, v němž je klenutý vestibul. Zámek je krytý valbovou střechou. Ze stavby původního dvora se zachovaly části suteréního zdiva. Patrovou stavbu člení na všech fasádách středové rizality. Celkově je stavba poměrně střídmá, v přízemí členěná pásovou rustikou. V jihovýchodním nároží bývala umístěna kaple prostupující dvěma podlažími. Při opravách po požáru v roce 1825 byly odstraněny všechny ozdoby z původních barokních omítek. Úpravou dostal novou empírovou fasádu. Jižní a severní okna byla orámována plochými neprofilovanými šambránami. Kaple již nebyla obnovena. Ze široké chodby valeně klenutého přízemí vede široké schodiště do nově upravených prostor v patře. V roce 1955 po převzetí zámku Místním národním výborem bylo rozhodnuto o jeho využití pro divadlo. Podařilo se zámek opravit a v patře zřídit divadelní sál. V roce 1959 byl zámek přeměněn v kulturní dům.
Na místě původního panského dvora nechal v letech 1743-1746 Ignác Bechyně z Lažan postavit barokní zámek. Měl sloužit za jeho sídlo a správní budovu Vilémovic. Roku 1825 zámek vyhořel, ale téměř ihned byl tehdejším majitelem panství Františkem ze Salmu opraven. Poslední majitel Zdeněk Perek zámek v roce 1955 předal do vlastnictví Místnímu národnímu výboru. Jeho hlavní sál byl upraven pro pořádání okresních divadelních festivalů. V roce 1992 byl zámek vrácen synovi bývalého majitele RNDr. Luboši Perekovi, ten jej však prodal ing. Bohumilu Klabíkovi. Nový majitel se věnuje renovaci zámku, nechal postavit novou střechu a celkově je zámek opět pýchou obce.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.