Sviňomazský hrádek

1380 zemřel. Asi v ten čas žili bratří Sezema a Jan, kteří statek svůj ve Sviňomazích, Zachaři a Bořivojovi, bratřím z Chrustenic, prodali. Sezema, jenž patřil ku předkům Markvartů ze Hrádku, seděl r. 1379 ve Smědčicích a později na Robčicích a žil ještě r. 1417. Bratr jeho Jan držel nějaký čas Encovany, které mu pustil bratr jeho Sulek v 1. 1391-1415 probošt Chotěšovský, čtvrtý bratr Martin (1394-1424) obyčejně se psal Martík a držel hrad Lopatu. Sezema měl syna Markvarta, jenž dvanáctiletý byl r. 1400 za faráře v Erpužicích dosazen, ale tuším se toho důstojenství později zřekl. Jiný syn Sezemy byl Jiřík, jenž se r. 1425 připomíná. Kromě nich vyskytujíc se v pamětech Zdislav 1403-1413, jenž měl statek ve Sviňomazích, vdovu Markétu (1417-1434) a syna Jiříka (1425) zůstavil, Sulek (1417, 1420) a Bušek (1405-1434), jenž seděl v Erpužicích. Kromě Lopatů ze Hrádku, kteří záhy vymřeli, pocházeli Markvartové a Drzdéřové ze Hrádku od osob svrchu jmenovaných a příbuzné jim byly i jiné rodiny, které měly štít napříč trojdílný a za klenot hořící kouli. Kteří z vladyk napřed jmenovaných Hrádek drželi, není sice nikde výslovně zaznamenáno, ale soudíme, že jej měl z dotčených čtyř bratří naposled Jan, jenž žil ještě r. 1431 a že po něm následoval Markvart, potomek jeho a předek potomních Markvartův ze Hrádku. Týž se připomíná r. 1452 a r. 1466 mu zastaveny Hrozňovice. Jisto jest, že Hrádek r. 1473 Linhartovi Markvartovi ze Hrádku patřil. Kdysi okolo r. 1520 prodal Jan ze Hrádku Hrádek zámek pustý s dvorem, tvrz, dvůr a ves Mydlovary a jiné vesnice Linhartovi, Markvartovi ze Hrádku jenž týž statek k Trpístům připojil. Hrádek zpustl bezpochyby po r. 1473; neboť Linhart, který jej potom měl, psal se seděním na Erpužicích a Jan seděním na Mydlovařích.

Po něm jej získávají jeho dva synové – Sezema a Jan. Ale nakonec jej má v držení pouze Jan a po jeho smrti jej od něj přebírá jeho syn, Markvart, připomínaný v letech 1452 – 1466. Po něm hrad získali jeho dva synové – Linhart a Jan. Ovšem tímto zprávy o dění na tomto hradě mizí a objevují se až roku 1520, kdy je hrad výslovně zmiňován jako pustý. V tom roce ho Jan z Hrádku prodal Linhartovi Markvartovi z Hrádku, svému vzdálenému příbuznému, i s poplužním dvorem..

Počátky rodů označovaných později přízviskem „z Hrádku“ jsou dosti nejasné. Není vyloučeno, že pocházejí od všerubských bratrů Vícemila a Hhrdibora, žijících ve 13. století a spřízněných s velmožem Hroznatou. Jejich potomkem by pak mohl být Sulek z Erpužic, který svědčil r. 1329 v kupní listině. Snad ho můžeme ztotožnit s otcem prvního skutečně známého majitele Sviňomaz Sulkem. Ten se připomíná r. 1360, pak znovu r. 1379 spolu Konrádem, který měl na Sviňomazech svůj podíl a zemřel r. 1380 či 1381. Z prvního výskytu přízviska „z Hrádku“ v této době lze usoudit, ačkoli se nám nedostává jiných přímých zpráv, že hrad vznikl někdy ve 14. století. Sezema a Jan z Hrádku, nejspíše Sulkovi synové, prodali r. 1381 Sviňomazy bratrům Zachariášovi a Bořivojovi z Chrustenic. Protože Sezena a Jan měli ještě dva bratry, rod se značně rozvětvil. Od Martina (1394 – 1424), častěji uváděného jako Maršík ,jenž držel hrad Lopatu, pocházeli Lopatové z Hrádku, kteří však brzy zemřeli. Martinovou dcerou byla Jitka z Hrádku, manželka Evana z Nečtin a majitelka Bubnu. Další bratr Sulek byl v l .1389 až 1415 chotěšovským proboštem a přenechal svůj statek Encovany třetímu z bratrů, Janovi. Ten také žil asi nejdéle a snad držel r. 1431 Hrádek. Sezema vlastnil r. 1379 Smědčice a později i Robčice. Měl syna Markvarta, jenž se ve dvanácti letech stal r. 1400 farářem v Erpužicích, a dále Jiříka, uváděného r. 1425. Řadu dalších drobných feudálů téhož jména nedovedeme však opět přesněji zařadit do příbuzenských vztahů. Spojoval je znak napříč trojmo děleného štítu s hořící koulí. Z dalších držitelů Hrádku se objevuje Janův syn Marvart ještě r. 1452 a 1466, kdy mu byly zastaveny Rozněvice. Pak opět nevíme, kdo z mnoha připomínaných členů rodu byl majitelem Hrádku a to až do r. 1473, kdy jej vlastnil Linhart z Hrádku, jenž byl také hejtmanem v Třeboni. Ten však již asi na hrádku nesídlil. Psal se na Erpužicích a po něm následující Jan na Mydlovarech, kde si vybudoval tvrz. A tak, když Jan r. 1520 prodával statek Linhartovi Markvartovi z Hrádku, byl Hrádek označen za pustý. Statek byl pak připojen k Trpístům. Rod Markvartů z Hrádku byl i nadále silně rozvětven a vzájemné vztahy jeho jednotlivých příslušníků nedovedeme zatím přesněji určit. Sviňomazský Hrádek byl od roviny na západní straně oddělen příkopem, od jižní násypem i příkopem, ostatní strany mají dostatečnou přírodní ochranu. Hluboký příkop dělil celý prostor na hrad a předhradí. Od jihu vedla přístupová cesta k asi 6 m širokému pozůstatku brány, opatřené původně padacím mostem přes příkop. V nepravidelném čtverhranu předhradí byla na jihozápadě vodní nádržka, po níž zůstala asi 8 m široká jáma. Druhý vstup do předhradí vedl z údolí do severozápadního rohu, z něhož zbyla asi třímetrová mezera. V jižní části vlastního hradu, který byl dosti malý, stála pravděpodobně věž, vedle níž zůstalo místo jen na nevelký dvorek. Dnes jsou pozůstatky hradu tak nepatrné, že je lze v zalesněném terénu sotva objevit.