Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.
Sviňomazský hrádek
jádro v pohledu z předhradí
© Pavel Zany Komárek 16.11.2003

Nedaleko Sviňomaz stával nevelký hrad, většinou uváděný pouze jako Hrádek. Název Sviňomazský obdržel až ve 20. století.

Hrad se rozkládal na skalnatém návrší nad pravým břehem Úterského potoka. Byl umístěn na hraně planiny, která strmě padá do potoka. Skládal se ze dvou částí – těsného jádra a rozsáhlého předhradí. Hradní jádro bylo z jihu a ze západu odděleno od zbytku planiny uměle vyhloubeným příkopem s valem. Rozkládalo se na velice malém prostoru, proto obsahoval zřejmě pouze věžovité stavení obehnané hradební zdí. Ale většina toho je ukryta pod vrstvou hlíny, neproběhl zde žádný rozsáhlejší archeologický průzkum.

Z předhradí zbylo pouze několik náznaků nejspíše dřevěných staveb – resp. jejich vypálených podlah. Na jižní straně bylo ohrazeno mohutným valem, jeho obranyschopnost ještě zvyšovaly ploty z proutí vyztužené hlínou.

Ale protože se nedochovalo moc písemných zpráv, ani zde neproběhl výzkum, ví se o historii tohoto hradu opravdu velice málo.

Dnes je místo bývalého hradu porostlé stromy, vede tudy nová cesta, takže v podstatě nic nenapovídá tomu, že tu kdysi stálo panské sídlo.

4.7. 2002
Ikona Hrádek založen byl ve 14. stol. a prvním jeho známým držitelem byl Sulek, jenž se r. 1360 připomíná a okolo r. ...

1380 zemřel. Asi v ten čas žili bratří Sezema a Jan, kteří statek svůj ve Sviňomazích, Zachaři a Bořivojovi, bratřím z Chrustenic, prodali. Sezema, jenž patřil ku předkům Markvartů ze Hrádku, seděl r. 1379 ve Smědčicích a později na Robčicích a žil ještě r. 1417. Bratr jeho Jan držel nějaký čas Encovany, které mu pustil bratr jeho Sulek v 1. 1391-1415 probošt Chotěšovský, čtvrtý bratr Martin (1394-1424) obyčejně se psal Martík a držel hrad Lopatu. Sezema měl syna Markvarta, jenž dvanáctiletý byl r. 1400 za faráře v Erpužicích dosazen, ale tuším se toho důstojenství později zřekl. Jiný syn Sezemy byl Jiřík, jenž se r. 1425 připomíná. Kromě nich vyskytujíc se v pamětech Zdislav 1403-1413, jenž měl statek ve Sviňomazích, vdovu Markétu (1417-1434) a syna Jiříka (1425) zůstavil, Sulek (1417, 1420) a Bušek (1405-1434), jenž seděl v Erpužicích. Kromě Lopatů ze Hrádku, kteří záhy vymřeli, pocházeli Markvartové a Drzdéřové ze Hrádku od osob svrchu jmenovaných a příbuzné jim byly i jiné rodiny, které měly štít napříč trojdílný a za klenot hořící kouli. Kteří z vladyk napřed jmenovaných Hrádek drželi, není sice nikde výslovně zaznamenáno, ale soudíme, že jej měl z dotčených čtyř bratří naposled Jan, jenž žil ještě r. 1431 a že po něm následoval Markvart, potomek jeho a předek potomních Markvartův ze Hrádku. Týž se připomíná r. 1452 a r. 1466 mu zastaveny Hrozňovice. Jisto jest, že Hrádek r. 1473 Linhartovi Markvartovi ze Hrádku patřil. Kdysi okolo r. 1520 prodal Jan ze Hrádku Hrádek zámek pustý s dvorem, tvrz, dvůr a ves Mydlovary a jiné vesnice Linhartovi, Markvartovi ze Hrádku jenž týž statek k Trpístům připojil. Hrádek zpustl bezpochyby po r. 1473; neboť Linhart, který jej potom měl, psal se seděním na Erpužicích a Jan seděním na Mydlovařích.

5.7. 2002 A.Sedláček Hrady, zámky a tvrze Království českého
Ikona Jeho dějiny nejsou příliš známé, protože míst se jménem Hrádek bylo v Čechách víc. Jako první se psal z Hrádku roku 1360 Sulek. Ten patřil asi k Sulkovi z Erpužic a nejspíš i hrad založil. ...

Po něm jej získávají jeho dva synové – Sezema a Jan. Ale nakonec jej má v držení pouze Jan a po jeho smrti jej od něj přebírá jeho syn, Markvart, připomínaný v letech 1452 – 1466. Po něm hrad získali jeho dva synové – Linhart a Jan. Ovšem tímto zprávy o dění na tomto hradě mizí a objevují se až roku 1520, kdy je hrad výslovně zmiňován jako pustý. V tom roce ho Jan z Hrádku prodal Linhartovi Markvartovi z Hrádku, svému vzdálenému příbuznému, i s poplužním dvorem..

4.7. 2002 Naďa Zíková
Ikona Na pravém břehu Úterského potoka, mezi jeho dvěma menšími přítoky nedaleko (na severovýchod) vesnice Sviňomazy stával na skalnatém srázu malý hrad. Jeho existenci dosvědčuje vedle nepatrných pozůstatků a pramenných zpráv i místí jméno U starého (nebo též Pustého) zámku. ...

Počátky rodů označovaných později přízviskem „z Hrádku“ jsou dosti nejasné. Není vyloučeno, že pocházejí od všerubských bratrů Vícemila a Hhrdibora, žijících ve 13. století a spřízněných s velmožem Hroznatou. Jejich potomkem by pak mohl být Sulek z Erpužic, který svědčil r. 1329 v kupní listině. Snad ho můžeme ztotožnit s otcem prvního skutečně známého majitele Sviňomaz Sulkem. Ten se připomíná r. 1360, pak znovu r. 1379 spolu Konrádem, který měl na Sviňomazech svůj podíl a zemřel r. 1380 či 1381. Z prvního výskytu přízviska „z Hrádku“ v této době lze usoudit, ačkoli se nám nedostává jiných přímých zpráv, že hrad vznikl někdy ve 14. století. Sezema a Jan z Hrádku, nejspíše Sulkovi synové, prodali r. 1381 Sviňomazy bratrům Zachariášovi a Bořivojovi z Chrustenic. Protože Sezena a Jan měli ještě dva bratry, rod se značně rozvětvil. Od Martina (1394 – 1424), častěji uváděného jako Maršík ,jenž držel hrad Lopatu, pocházeli Lopatové z Hrádku, kteří však brzy zemřeli. Martinovou dcerou byla Jitka z Hrádku, manželka Evana z Nečtin a majitelka Bubnu. Další bratr Sulek byl v l .1389 až 1415 chotěšovským proboštem a přenechal svůj statek Encovany třetímu z bratrů, Janovi. Ten také žil asi nejdéle a snad držel r. 1431 Hrádek. Sezema vlastnil r. 1379 Smědčice a později i Robčice. Měl syna Markvarta, jenž se ve dvanácti letech stal r. 1400 farářem v Erpužicích, a dále Jiříka, uváděného r. 1425. Řadu dalších drobných feudálů téhož jména nedovedeme však opět přesněji zařadit do příbuzenských vztahů. Spojoval je znak napříč trojmo děleného štítu s hořící koulí. Z dalších držitelů Hrádku se objevuje Janův syn Marvart ještě r. 1452 a 1466, kdy mu byly zastaveny Rozněvice. Pak opět nevíme, kdo z mnoha připomínaných členů rodu byl majitelem Hrádku a to až do r. 1473, kdy jej vlastnil Linhart z Hrádku, jenž byl také hejtmanem v Třeboni. Ten však již asi na hrádku nesídlil. Psal se na Erpužicích a po něm následující Jan na Mydlovarech, kde si vybudoval tvrz. A tak, když Jan r. 1520 prodával statek Linhartovi Markvartovi z Hrádku, byl Hrádek označen za pustý. Statek byl pak připojen k Trpístům. Rod Markvartů z Hrádku byl i nadále silně rozvětven a vzájemné vztahy jeho jednotlivých příslušníků nedovedeme zatím přesněji určit. Sviňomazský Hrádek byl od roviny na západní straně oddělen příkopem, od jižní násypem i příkopem, ostatní strany mají dostatečnou přírodní ochranu. Hluboký příkop dělil celý prostor na hrad a předhradí. Od jihu vedla přístupová cesta k asi 6 m širokému pozůstatku brány, opatřené původně padacím mostem přes příkop. V nepravidelném čtverhranu předhradí byla na jihozápadě vodní nádržka, po níž zůstala asi 8 m široká jáma. Druhý vstup do předhradí vedl z údolí do severozápadního rohu, z něhož zbyla asi třímetrová mezera. V jižní části vlastního hradu, který byl dosti malý, stála pravděpodobně věž, vedle níž zůstalo místo jen na nevelký dvorek. Dnes jsou pozůstatky hradu tak nepatrné, že je lze v zalesněném terénu sotva objevit.

27.1. 2005 Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy

Půdorys místa


Komentáře

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC), Sviňomazy

Místa v okolí

 Trpísty
 kostel sv. Barbory
 Šipín
 kaple Panny Marie
 Bezemín
 Gutštejn
 kostel sv. Markéty
 Daňkov
 Krukanice
 kostel sv. Mikuláše
 Cebiv
 Hradištský vrch
 Falštejn
 Očín
 Luhov
 Luhov
 kostel sv. Vavřince
 Luhov
 Slavice
 Pňovany
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Václava
 Bavůrkův kříž
 kostel sv. Prokopa
 Dolní Polžice
 brána do sadu
 Švamberk
 Sulislav
 Stříbro – MPZ
 Prokopská štola
 Líšťany
 Koubkova brána
 Husitská bašta
 Bezdružice
 štola Svatá Barbora
 Staré Lipno
 kaple sv. Diviše
 štola Svatá Anna
 Mostní brána
 Podmokly
 židovský hřbitov
 Lhota
 Malšín
 kostel sv. Vavřince
 Úlice
 Černošín
 Milkov
 Šontál
 Úterý – MPZ
 mariánský sloup
 radnice
 Frumštejn
 Buben
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 boží muka
 Svojšín
 Svojšín
 kostel sv. Martina
 Všeruby
 Rochlov
 Volfštejn
 Žďár
 Březín
 mariánský sloup
 kostel sv. Jakuba
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Zahrádecká kyselka
 zámecká fara
 Kořen
 kostel sv. Jakuba
 Čeminy
 Kořen
 Nekmíř
 Vrtba
 Ošelín
 Nečtiny
 Preitenstein
 Janovský mokřad
 socha sv. Norberta
 kostel sv. Josefa
 socha Krista Trpitele
 Radějov
Základní informace místa
ID místa: 1132
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 4.7.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama