Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.
Hlavní obrázek místa
Val na jihovýchodním rohu hradiště
© Milan Caha, 07/2007
Rozloha hradiště je téměř 4 hektary. Po obvodu hradiště byl hlouben příkop hluboký 2 metry - materiál byl pak navršen za příkopy, takže vznikly valy s převýšením až 4 m. Čelo valu bylo opevněno metrovou zdí z nasucho kladených kamenů, mnohdy bylo zpevňované kamennými bloky, trámy a palisádami. Délka zřetelně viditelných ochranných valů je 1140 m, šíře až 3,5 metru. Hlavní brána hradiště se nacházela v jihozápadním cípu a byla chráněna zdvojeným valem. Hradiště bylo údajně obýváno v 8. – 9. století kmenem Lučanů. Do jeho okolí bývá situována dlouhá léta hledaná lucká provincie Silvana (Lesní provincie). Zdejší hradiště je považováno za středisko této provincie Akropole, kterou najdete na skalnatém výběžku v severozápadním cípu hradiště, bývá označována jako Švédské šance. Jedná se o samostatně opevněný okrsek, od hlavního hradiště oddělený výrazným příkopem a valem. Podle pověsti zde tábořili v roce 1647 švédští vojáci pod velením generála Wrangela. O tom, kdy a jak hradiště zaniklo lze spekulovat. Jedna z teorií říká, že zaniklo při ničivém požáru. O tom by mohly svědčit četné nálezy spečené horniny, jílu a dřevěných uhlíků. Jiná teorie ovšem říká, že tato struska vznikla záměrně při vypalování valu s cílem jej zpevnit. Nedaleko od hlavní brány (cca 150 metrů po staré přístupové cestě), v mladém lesním porostu, lze najít mohylové pohřebiště tvořené 45 mohylami. Většina mohyl je poměrně nenápadná – největší mají výšku jen asi 60 centimetrů a průměr 4 metry.
Milan Caha, 21.7. 2007
popis

Hradiště, které se skládá ze dvou samostatně opevněných částí, leží na vysoké ploché ostrožně nad soutokem Hadovky a Úterského potoka. Nálezy keramiky datují osídlení plochy hradiště do starší až střední doby hradištní (8. a začátek 9. století) a jde zřejmě o nejstarší slovanské hradiště v západních Čechách. Po jeho pravděpodobně násilném zániku ho nahradilo přemyslovské hradiště v nedalekém Šipíně na druhém břehu Úterského potoka. Větší opevněná plocha má rozlohu 3,45 hektaru a je ohraničená dodnes patrným valem, který na jihovýchodě doplňuje vnější příkop zasekaný 1,5 metru do skály a široký 9 metrů. Na jihozápadě, v nejzranitelnějším místě, byl val zřejmě zdvojen. V roce 1950 provedl J. Kudrnáč průzkum na jihovýchodě opevnění, kde val dosahoval výšky 2,5 metru a šířky 9,5 metru. Opevnění mělo čelní kamennou na sucho kladenou zeď silnou skoro metr, za ní byly v šířce 3,4 metru kolmo položené trámy vyplněné hlínou…  číst dále

Ivka (V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie českých hradišť, Libri, Praha 2003), 21.7. 2007

Půdorys místa


© Milan Caha, 07/2007
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Tachov  (TC), Konstantinovy Lázně

Místa v okolí

 Šipín
 kostel sv. Barbory
 kaple Panny Marie
 Gutštejn
 Daňkov
 Hrádek
 Hradištský vrch
 Falštejn
 Trpísty
 Cebiv
 Očín
 Bavůrkův kříž
 Dolní Polžice
 kostel sv. Vavřince
 Slavice
 Švamberk
 Bezdružice
 Milkov
 Lhota
 Úterý – MPZ
 radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Václava
 Luhov
 Luhov
 boží muka
 kostel sv. Petra
 Černošín
 Malšín
 Pňovany
 Šontál
 Podmokly
 kostel sv. Jiří
 brána do sadu
 Prokopská štola
 Stříbro – MPZ
 kostel Všech svatých
 Husitská bašta
 Koubkova brána
 štola Svatá Barbora
 štola Svatý Gottwill
 Mostní brána
 Líšťany
 štola Svatá Anna
 Sulislav
 kostel sv. Jakuba
 Volfštejn
 kaple sv. Diviše
 Březín
 Svojšín
 Svojšín
 Kořen
 Kořen
 kostel sv. Vavřince
 Úlice
 Frumštejn
 Třebel
 kostel sv. Martina
 Všeruby
 Buben
 Nečtiny
 Preitenstein
 Ošelín
 Rochlov
 Nečtiny – MPZ
 Nečtinský Špičák
 trojiční sloup
 stará škola
 radnice
 kostel sv. Jiljí
 Manětín
 Manětín – MPZ
Základní informace místa
ID místa: 5501
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.7.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

reklama