Val na jihovýchodním rohu hradiště
© Milan Caha, 07/2007
Rozloha hradiště je téměř 4 hektary. Po obvodu hradiště byl hlouben příkop hluboký 2 metry - materiál byl pak navršen za příkopy, takže vznikly valy s převýšením až 4 m. Čelo valu bylo opevněno metrovou zdí z nasucho kladených kamenů, mnohdy bylo zpevňované kamennými bloky, trámy a palisádami. Délka zřetelně viditelných ochranných valů je 1140 m, šíře až 3,5 metru. Hlavní brána hradiště se nacházela v jihozápadním cípu a byla chráněna zdvojeným valem.
Hradiště bylo údajně obýváno v 8. – 9. století kmenem Lučanů. Do jeho okolí bývá situována dlouhá léta hledaná lucká provincie Silvana (Lesní provincie). Zdejší hradiště je považováno za středisko této provincie
Akropole, kterou najdete na skalnatém výběžku v severozápadním cípu hradiště, bývá označována jako Švédské šance. Jedná se o samostatně opevněný okrsek, od hlavního hradiště oddělený výrazným příkopem a valem. Podle pověsti zde tábořili v roce 1647 švédští vojáci pod velením generála Wrangela.
O tom, kdy a jak hradiště zaniklo lze spekulovat. Jedna z teorií říká, že zaniklo při ničivém požáru. O tom by mohly svědčit četné nálezy spečené horniny, jílu a dřevěných uhlíků. Jiná teorie ovšem říká, že tato struska vznikla záměrně při vypalování valu s cílem jej zpevnit.
Nedaleko od hlavní brány (cca 150 metrů po staré přístupové cestě), v mladém lesním porostu, lze najít mohylové pohřebiště tvořené 45 mohylami. Většina mohyl je poměrně nenápadná – největší mají výšku jen asi 60 centimetrů a průměr 4 metry.
Hradiště, které se skládá ze dvou samostatně opevněných částí, leží na vysoké ploché ostrožně nad soutokem Hadovky a Úterského potoka. Nálezy keramiky datují osídlení plochy hradiště do starší až střední doby hradištní (8. a začátek 9. ...století) a jde zřejmě o nejstarší slovanské hradiště v západních Čechách. Po jeho pravděpodobně násilném zániku ho nahradilo přemyslovské hradiště v nedalekém Šipíně na druhém břehu Úterského potoka. Větší opevněná plocha má rozlohu 3,45 hektaru a je ohraničená dodnes patrným valem, který na jihovýchodě doplňuje vnější příkop zasekaný 1,5 metru do skály a široký 9 metrů. Na jihozápadě, v nejzranitelnějším místě, byl val zřejmě zdvojen. V roce 1950 provedl J. Kudrnáč průzkum na jihovýchodě opevnění, kde val dosahoval výšky 2,5 metru a šířky 9,5 metru. Opevnění mělo čelní kamennou na sucho kladenou zeď silnou skoro metr, za ní byly v šířce 3,4 metru kolmo položené trámy vyplněné hlínou a zakončené dřevěnou vnitřní stěnou hradby. Natavené kameny s otisky dřev a popel svědčí pro násilný zánik hradiště. Menší opevněná plocha o rozloze 0,4 hektaru měla zřejmě hradbu postavenou stejným způsobem, ale val se tu dochoval jen do výšky cca 0,3 metru. Větší část hradby se nejspíš sesunula z prudkých svahů nad Hadovkou. Blízké mohylové pohřebiště pochází zřejmě ze stejného období jako hradiště.
|
Přihlášení |
