Bezemín

Švédské šance, Brandl
Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.
Hlavní obrázek místa
Val na jihovýchodním rohu hradiště
© Milan Caha, 07/2007
Rozloha hradiště je téměř 4 hektary. Po obvodu hradiště byl hlouben příkop hluboký 2 metry - materiál byl pak navršen za příkopy, takže vznikly valy s převýšením až 4 m. Čelo valu bylo opevněno metrovou zdí z nasucho kladených kamenů, mnohdy bylo zpevňované kamennými bloky, trámy a palisádami. Délka zřetelně viditelných ochranných valů je 1140 m, šíře až 3,5 metru. Hlavní brána hradiště se nacházela v jihozápadním cípu a byla chráněna zdvojeným valem. Hradiště bylo údajně obýváno v 8. – 9. století kmenem Lučanů. Do jeho okolí bývá situována dlouhá léta hledaná lucká provincie Silvana (Lesní provincie). Zdejší hradiště je považováno za středisko této provincie Akropole, kterou najdete na skalnatém výběžku v severozápadním cípu hradiště, bývá označována jako Švédské šance. Jedná se o samostatně opevněný okrsek, od hlavního hradiště oddělený výrazným příkopem a valem. Podle pověsti zde tábořili v roce 1647 švédští vojáci pod velením generála Wrangela. O tom, kdy a jak hradiště zaniklo lze spekulovat. Jedna z teorií říká, že zaniklo při ničivém požáru. O tom by mohly svědčit četné nálezy spečené horniny, jílu a dřevěných uhlíků. Jiná teorie ovšem říká, že tato struska vznikla záměrně při vypalování valu s cílem jej zpevnit. Nedaleko od hlavní brány (cca 150 metrů po staré přístupové cestě), v mladém lesním porostu, lze najít mohylové pohřebiště tvořené 45 mohylami. Většina mohyl je poměrně nenápadná – největší mají výšku jen asi 60 centimetrů a průměr 4 metry.
Milan Caha, 21.7. 2007
popis

Hradiště, které se skládá ze dvou samostatně opevněných částí, leží na vysoké ploché ostrožně nad soutokem Hadovky a Úterského potoka. Nálezy keramiky datují osídlení plochy hradiště do starší až střední doby hradištní (8. a začátek 9. století) a jde zřejmě o nejstarší slovanské hradiště v západních Čechách. Po jeho pravděpodobně násilném zániku ho nahradilo přemyslovské hradiště v nedalekém Šipíně na druhém břehu Úterského potoka. Větší opevněná plocha má rozlohu 3,45 hektaru a je ohraničená dodnes patrným valem, který na jihovýchodě doplňuje vnější příkop zasekaný 1,5 metru do skály a široký 9 metrů. Na jihozápadě, v nejzranitelnějším místě, byl val zřejmě zdvojen. V roce 1950 provedl J. Kudrnáč průzkum na jihovýchodě opevnění, kde val dosahoval výšky 2,5 metru a šířky 9,5 metru. Opevnění mělo čelní kamennou na sucho kladenou zeď silnou skoro metr, za ní byly v šířce 3,4 metru kolmo položené trámy vyplněné hlínou…  číst dále

Ivka (V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie českých hradišť, Libri, Praha 2003), 21.7. 2007

Půdorys místa


© Milan Caha, 07/2007
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Tachov  (TC), Konstantinovy Lázně

Místa v okolí

 kostel sv. Barbory
 Šipín
 kaple Panny Marie
 Gutštejn
 Daňkov
 Sviňomazský hrádek
 Hradištský vrch
 Falštejn
 Trpísty
 Cebiv
 Krukanice
 kostel sv. Markéty
 Očín
 kostel sv. Mikuláše
 Bavůrkův kříž
 Dolní Polžice
 kostel sv. Vavřince
 Slavice
 Bezdružice
 Švamberk
 židovský hřbitov
 Milkov
 Lhota
 Úterý – MPZ
 radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Václava
 Luhov
 Luhov
 boží muka
 kostel sv. Petra
 Černošín
 Malšín
 Šontál
 Pňovany
 Podmokly
 kostel sv. Jiří
 brána do sadu
 Prokopská štola
 Stříbro – MPZ
 kostel Všech svatých
 Husitská bašta
 Koubkova brána
 Mostní brána
 Líšťany
 štola Svatá Barbora
 štola Svatý Gottwill
 štola Svatá Anna
 Sulislav
 Zahrádecká kyselka
 kostel sv. Jakuba
 Volfštejn
 Březín
 kaple sv. Diviše
 Svojšín
 Svojšín
 Kořen
 Kořen
 kostel sv. Vavřince
 Frumštejn
 Úlice
 Třebel
 Všeruby
 kostel sv. Martina
 Buben
 Nečtiny
 Preitenstein
 Ošelín
 Rochlov
 Nečtiny – MPZ
 Nečtinský Špičák
 trojiční sloup
 stará škola
 radnice
 kostel sv. Jiljí
 Manětín
 Manětín – MPZ
Základní informace místa
ID místa: 5501
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.7.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama