kostel Panny Marie Lurdské

Využíval se hlavní, dosud nepojmenovaný pramen a čtyři vedlejší prameny. Neprosperující lázně v r. 1837 koupil majitel panství, kníže Konstantin Josef z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (1802–1838), prvorozený syn knížete Karla Thomase Löwensteina a jeho manželky Žofie, rozené Windischgrätzové. Kromě správy rodinných statků se stal žurnalistou a roku 1829 se oženil s kněžnou Marií Anežkou z Hohenlohe-Langenburgu (1804–1835), s níž se odstěhoval do Čech, žili na svém bezdružickém panství, v Boru a v Praze, měli dceru Adelaidu (1831–1909), pozdější portugalskou královnu, a syna Karla Heinricha (1834–1921). Konstantin vypracoval velkolepý plán výstavby lázní, jehož realizace se však nedožil, protože již v následujícím roce zemřel v pouhých 36 letech. Podle Konstantina z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu byly lázně pojmenovány Constantins-Bad hned po jeho smrti r. 1838, úředně od r. 1907 Constantinsbad, někdy Bad Neudorf, (česky Nová Ves-lázně), teprve r. 1923 byl oficiálně schválen český název Konstantinovy Lázně. Löwensteinův syn Karl Heinrich lázně prodal v r. 1872 plzeňské společnosti majitele uhelných dolů JUDr. Franze Josefa Pankratze. Tehdy byl založen lázeňský park a dostavěna nová lázeňská budova, nynější Lázeňský dům Prusík. Po smrti Franze Pankratze se vedení lázní ujal jeho syn Otmar, ale již r. 1875 bylo ustaveno odborné lázeňské konsorcium, jemuž předsedal Pankratzův zeť, JUDr. Eduard Lenz, který se stal r. 1905 majitelem lázní. Lázeňský lékař Richard Jaromír Dlauhý dal r. 1868 chemikovi doktoru Josefu Lerchovi zpracovat chemický rozbor šesti užívaných léčivých pramenů. Pro vysoký obsah oxidu uhličitého, železa a síry byl nejvíce ceněn Karlův pramen (dnešní Prusíkův). Tehdy se v lázních léčili zejména lidé nemocní padoucnicí, revmatismem a chorobami oběhové soustavy. V r. 1901 byla do města přivedena železniční trať, což znamenalo velký rozvoj lázní, vybudování nových lázeňských vil a hotelů. Po první světové válce bylo vybudováno také koupaliště, vodovod, kino a obec byla elektrifikována. V r. 1928 byla přestavěna hlavní lázeňská budova a zvýšena o jedno patro. Po 2. světové válce byly budova i hlavní pramen pojmenovány podle pražského lékaře a profesora Bohumila Prusíka (1886–1964), přednosty IV. interní kliniky Lékařské fakulty UK, který byl význačným kardiologem a příznivcem lázní. V 60. letech 20. stol. byl upraven pavilón Prusíkova pramene a vydlážděna cesta kolonády. Konstantinovy Lázně patří mezi nejmenší lázně v České republice. Od 1. května 1992 jsou lázně součástí soukromé společnosti Léčebné lázně Konstantinovy Lázně. Kaple Panny Marie Lurdské byla postavena v letech 1898-1900. Tehdy získala zdejší lázně pod správu společnost Dr. Franze Pankratze, která nechala postavit novou lázeňskou budovu (nyní Prusík), zřídila kolonádu a vytvořila lázeňský park. Manželka Dr. Pankratze Sofie nechala vystavět mariánskou kapli na malé vyvýšenině před hlavní lázeňskou budovou. Stavbu provedl zednický mistr Martin Brosch z Břetislavi za 3 500 zlatých a vysvětil ji farář Nagerl ze sousední farnosti Okrouhlé Hradiště. V r. 1978 byl interiér kaple přebudován podle nových liturgických předpisů. V r. 1997 byla kaple opravena obcí. Dne 1. srpna 2000 byla kaple tehdejším plzeňským biskupem Františkem Radkovským povýšena na farní kostel. V r. 2013 bylo obcí Konstantinovy Lázně upraveno prostranství v okolí kostela a tím i zajištěn bezbariérový přístup..