kostel sv. Barbory

Osada Šipín má dnes čtyři čísla popisná (bývalou faru, bývalou školu, bývalou myslivnu a kostel). Část osady, obývané převážně Němci, zanikla po roce 1945. V r. 1838 je v Šipíně zmiňováno 6 stavení a 41 obyvatel, byla zde navíc hospoda. Kostel sv. Barbory na Šipíně pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Na konci 14. století vlastnili podací právo ke kostelu bratři Jan, Jetřich a Půta z Gutštejna. Počátkem 15. stol. měli patronát rytíři z Prostiboře sídlící na nedaleké Pakoslavi. Na počátku 18. stol. byl kostel značně zpustlý. Dnešní podobu získal při přestavbě z roku 1709. V letech 1991 – 1995 proběhla za finanční podpory německých rodáků zásadní rekonstrukce. V r. 1752 byl při kostele zřízen domek kostelníka a v roce 1857 získal Šipín samostatnou farou. Z prostředků náboženského fondu zde byla v r. 1788 postavena škola, o sto let později přestavěna. Ve druhé polovině 18. stol se stal Šipín oblíbeným poutním místem – a to zejména díky zázračnému prameni vyvěrajícímu v serpentinách silnice pod kostelem. Voda ze Svaté studánky měla léčit hlavně nemoci očí a pohybové ústrojí. Poutě, kterých se zúčastňují především němečtí rodáci, byly obnoveny po roce 1990.