Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.
Barokní morový sloup se souborem třinácti soch světců vznikal v letech 1713 - 1740. Podnětem jeho vytvoření byla morová epidemie, která postihla Stříbro v roce 1713. V roce 1725 byl dokončen vlastní sloup se sochou Panny Marie a šest figur světců. Další sochy byly na sloup umísťovány postupně do roku 1740. Sochy ve spodní části představují sv. Václava, sv. Floriána, sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka z Pauly, sv. Antonína Paduánského a sv. Prokopa a jsou v životní velikosti. V horní části jsou sochy v podživotní velikosti - sv. Rosalie Palermská, sv. Barbora, sv. Máří Magdaléna, a (zřejmě) sv. Terezie z Ávily. V roce 1762 byl sloup vysvěcen biskupem Ondřejem Kayserem. Za autory celého sochařského díla je považována dílna Kristiána a Lazara Widmanna. Původní sochy byly částečně nahrazeny novými při restaurování sloupu v letech 1893 -1894 chebským sochařem Karlem Wilfertem. Jednalo se o sochy sv Floriána, sv. Václava, sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Prokopa a sv. Barbory. V roce 1962 se sloup stal terčem útoku vandalů, kteří poškodili jak vlastní sloup, tak sedm soch světců. V následujícím roce byly poškozené sochy znovu na osazeny na svoje místa, nebyly však doplněny o uražené části – ruce a hlavy. Celkové opravy se sloup dočkal až v letech 2011-2015, při této opravě byla replikou nahrazena nejpoškozenější plastika – socha sv. Rosalie. Její originál je uložen v lapidáriu místního muzea. Sloup je památkově chráněný od roku 1958.
Milan Caha, 6.8. 2021
