Strání - místo, kde stával hrad, dnes s náznaky valů
© Karel Světlík, 08/2010
V pramenech a literatuře se hovoří o dvoudílném opevněném areálu o velikosti 1,5 ha ve valech, což skutečnost nikterak nevystihuje. Celek je, přestože byl upraven na hřbitov a po okrajích zastavěn, překvapivě zřetelný co do rozsahu i dílčího utváření. Celý pahorek jádra hradiště je 4 m vysoký s čtvercovým půdorysem s horní plochou o straně 31 m. Od zbytku hřbitova – bývalého předhradí – je oddělen 15 m širokou sníženinou po bývalém příkopu. Předhradí má proměnlivou šířku od 10 m přes 23 m až ke 13 m. Kolem obou těchto částí obíhá lépe či hůře dochovaný příkop, který zcela zmizel na severní straně, kde stojí kostel. Na západě se nachází 2 m vysoký val a příkop zde dosahuje šířky 22–24 m.Vnější úbočí valu je zřetelné i na východě, kde po jeho koruně vede místní komunikace, a příkop zde byl 25 m široký. Val byl úplně zplanýrován v ulici Dolina na jižní straně areálu. Sídlo, jehož vznik datuje hojná keramika do první poloviny 14.… číst dále
Obec se jmenuje poměrně pozdě, až roku 1353, kdy se po ní píší bratři Ctibor a Pavel ze Strání. Již roku 1359 se uvádí jako městečko, které spolu s hradem zmínění bratři zapsali Frankovi a Petrovi z Kunovic. Nicméně v roce 1368 držel Strání Chotěbor, syn Miloty ze Strání, zatímco Ctibor sídlil v Lipově – Ctibor a Pavel byli spřízněni s pány z Kanšperka a společně drželi různá zboží. Na počátku 15. století panství spadlo odúmrtí králi Zikmundovi a ten je roku 1423 zastavil. Nevíme přesně komu, ale byl to patrně někomu ze Šternberků. Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v roce 1447 zapsal zboží s pustým hradištěm Mikuláši z Vojslavic, který současně získal i Veselí. Ke zpustnutí tedy došlo za husitských válek. Protože Veselí bylo daleko, Mikuláš hrad obnovil a roku 1480 soudně usiloval o jeho vrácení, neboť se ho protiprávně zmocnil Jan Labuta z Křína. V roce 1502 je Strání v rukou Jana… číst dále
|
Přihlášení |
