Strání

Celý pahorek jádra hradiště je 4 m vysoký s čtvercovým půdorysem s horní plochou o straně 31 m. Od zbytku hřbitova – bývalého předhradí – je oddělen 15 m širokou sníženinou po bývalém příkopu. Předhradí má proměnlivou šířku od 10 m přes 23 m až ke 13 m. Kolem obou těchto částí obíhá lépe či hůře dochovaný příkop, který zcela zmizel na severní straně, kde stojí kostel. Na západě se nachází 2 m vysoký val a příkop zde dosahuje šířky 22–24 m.Vnější úbočí valu je zřetelné i na východě, kde po jeho koruně vede místní komunikace, a příkop zde byl 25 m široký. Val byl úplně zplanýrován v ulici Dolina na jižní straně areálu. Sídlo, jehož vznik datuje hojná keramika do první poloviny 14. století, patří svými rozměry spíše do kategorie rozsáhlých hradů, a zájem krále Zikmunda o ně proto nepřekvapuje. Archeologický průzkum zde nebyl proveden..

Nicméně v roce 1368 držel Strání Chotěbor, syn Miloty ze Strání, zatímco Ctibor sídlil v Lipově – Ctibor a Pavel byli spřízněni s pány z Kanšperka a společně drželi různá zboží. Na počátku 15. století panství spadlo odúmrtí králi Zikmundovi a ten je roku 1423 zastavil. Nevíme přesně komu, ale byl to patrně někomu ze Šternberků. Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v roce 1447 zapsal zboží s pustým hradištěm Mikuláši z Vojslavic, který současně získal i Veselí. Ke zpustnutí tedy došlo za husitských válek. Protože Veselí bylo daleko, Mikuláš hrad obnovil a roku 1480 soudně usiloval o jeho vrácení, neboť se ho protiprávně zmocnil Jan Labuta z Křína. V roce 1502 je Strání v rukou Jana z Kunovic, který jej připojil k ostrožskému panství. Jako téměř vždy, když hrad ztratil opodstatnění, byl následně opuštěn..