Čertovka

Osídlili jej nositelé řivnáčské kultury, kteří přecházeli z osad v otevřené krajině do vyvýšených hrazených sídlišť, což souviselo s nutností ochraňovat majetek i životy obyvatel. Kultura byla pojmenována podle nálezů na lokalitě Řivnáč nedaleko Roztok u Prahy. Podobné výšinné, opevněné a dostatečně prozkoumané sídliště je na vrchu Homolka u Stehelčevsi. Zde byly objeveny obytné chaty ze dřeva a hlíny se stanovou či sedlovou střechou. Podobné chaty odkryli archeologové i na zdejším sídlišti Čertovka. Uvnitř jedné objevili dva malé měsícovité idoly a před chatou zbytky bubny. Mohla zde žít osoba vykonávající náboženské obřady nebo vedla místní komunitu. Důležitým objevem byl žárový hrob s popelem v sídlištní nádobě. Sídliště bylo chráněno palisádou a ne zcela dokončenými příkopy. Čertovku také obývali lidé únětické kultury (zhruba 1600 před Kristem), po nichž se zde zachovaly zbytky pece, kelímků-forem potřebných k lití bronzu a také bronzové hřivny. Badatelé zkoumali i kosterní pozůstatky zemřelých únětické kultury. Antropologický typ nositelů únětické kultury byl typický pro zbytky starého obyvatelstva Evropy. Lidé měli lebky s úzkou dlouhou mozkovnou a střední a širší tváří, štíhlé postavy, muži byli vysocí průměrně 170 cm a ženy o deset cm méně. Muži se dožívali průměrného věku 45 a ženy 40 let. Sídliště Čertovka bylo poprvé zkoumáno ve 30. letech minulého století amatérským badatelem F. Vobrem a roku 1955 zde JZD Vraný otevřelo pískovcový lom. Po skrytí ornice byla objevena kulturní vrstva s nálezy výše zmíněné řivnáčské kultury. Výzkum vedl a nálezy zdokumentoval v letech 1953-1956 Antonín Knor, archeolog narozený ve Stehelčevsi pod vrchem Homolkou, který se z terénního pracovníka vypracoval na významného odborníka na eneolit..