
Městys Vraný leží na samém severozápadním okraji Středočeského kraje při hranici s krajem Ústeckým. Písemně je prvně zmiňován r. 1341 a nyní má asi 770 obyvatel. Prochází jím silnice II/239 spojující Velvary a Louny. Někdejší středověká tvrz zanikla beze stop a byla nahrazena rokokovým zámkem (viz samostatné heslo).
Rod vladyků z Vraného se v druhé polovině 14. století natolik rozrostl, že jeho členové byli často nuceni se spokojit s drobnými svobodnickými dvorci a někteří zemřeli dokonce v chudobě. Rod se tehdy rozštěpil na několik větví: náleželi sem například Kopanští, Šlovičtí, Luníkovští a Vejcové z Vraného, kteří se usadili na Slánsku, Rakovnicku a Plzeňsku. Koncem 14. století vladykové z Vraného statek ztratili. Tvrz ve Vraném se připomíná poprvé r. 1399, kdy ji spolu se vsí získali Kaufunkové; současně zde však měli podíly i jiní šlechtici. V r. 1453 koupil statek Vraný Vilém z Illburka a po něm se zde vystřídala řada majitelů, z nichž je znám například r. 1479 Beneš z Veitmile. Noví majitelé o tvrz nepečovali, takže chátrala a někdy koncem 15. či počátkem 16. století zanikla. V r. 1513, kdy náležel Zajícům z Házmburka (jejich rodový erb byl začleněn do znaku tohoto městečka), byl Vraný povýšen na městečko, avšak r. 1543 je Jan Zajíc z Házmburka prodal městu Slanému, jemuž bylo již v r. 1547 konfiskováno pro účast na odboji proti Ferdinandovi I. V r. 1550 koupil Vraný královský prokurátor Petr Chotek z Vojnína, jenž v r. 1554 získal též část blízkého panství Žerotína a hradu Žerotína u Loun. Utvořil tak panství vransko–žerotínské, které se udrželo až do r. 1655. Petr Chotek z Vojnína vystavěl ve Vraném novou renesanční tvrz. Není však známo, zda byla postavena na místě tvrze staré nebo vznikla její adaptací či byla postavena na místě jiném. Petr Chotek, poslední svého rodu, zemřel v r. 1571 a ve vranském kostele se zachoval jeho bronzový renesanční epitaf, dílo vynikajícího renesančního zvonaře M. Brikcího z Cimperka. Stavbu renesanční tvrze dokončili Petrovi nástupci. Podle urbáře panství z r. 1594 to byla tvrz nová, kamenná, s podzemními sklepy, komorami a světnicemi. Po Petru Chotkovi z Vojnína zdědil Vraný jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic a po něm jej získali v r. 1589 Doupovci z Doupova. Jim byl Vraný za účast na stavovském povstání z let 1618–1620 v r. 1622 konfiskován. Vraný se Žerotínem koupil od královské komory manžel Kristýny Doupovcové Jan Zdeněk Vratislav z Mitrovic. Ten prodal v r. 1655 tvrz Vraný s polovinou městečka Janu Vilémovi Gerštorfovi z Gerštorfu; tím spojení vranovského a žerotínského panství skončilo. Tvrz byla za třicetileté války poškozena a chátrala, neboť drobné opravy nestačily a o větší neměli často se střídající majitelé zájem. Navíc přestala sloužit jako šlechtické sídlo a v první polovině 18. století byla stržena. Dnes po ní není stop. Historický status městečka (městyse) z r. 1513 byl Vranému vrácen r. 2006..