Východní nároží pahorku tvrziště
© Jan P. Štěpánek 10/2007
Nenápadné terénní pozůstatky tvrziště na hraně terasy nad Paléskovým potokem a širokou nivou řeky Bečvy v severovýchodní části obce Pržno na Vsetínsku (9 km jižně od Valašského Meziříčí a 6 severozápadně od Vsetína). V místě jádra tvrze se dnes nachází novostavba velkého rodinného domu, při jehož stavbě byl z velké části setřen příkop vymezující jádro od plochy tzv. předhradí. Jelikož ale leží většina plochy tvrze na soukromém pozemku, který je z velké části oplocen, je nesnadné se k jakémukoliv výraznějšímu terénnímu reliktu tvrze dostat a získat tak přehled o dispozici. Nepřehlednosti velmi napomáhá i bujná vegetace.
Popis tvrze v PržněPro běžného návštěvníka je tento příkop takřka neviditelný, neboť se silně zarostlý a nepřehledný. Připomíná spíše mělkou depresi. Podobná mělká deprese stáčející se obloukem k západu se nachází na západě. Pokud bychom tyto deprese definovali jako příkopy, pak se mezi nimi nachází plocha, která mohla být využívána k hospodářskému zázemí tvrze. Tvrz mohla být patrně chráněna i od východu a jihovýchodu o čemž snad svědčí i znatelné terénní hrany. Jelikož se z tvrze nedochovaly žádné pozůstatky zdiva, lze usuzovat, že její konstrukce byla patrně dřevěná a možné zbylé kamenné části byly rozebrány do základů pozdějších domů v okolí tvrze..
První možná zmínka o existenci zdejší tvrze pochází z roku 1372, kdy se po Pržne píše biskupský leník Těšold. Mezi leníky patrně patřili i jakýsi Stach (1378–80) a Jan (také Hanuš, 1378–1412). ...Na Pržně patrně sídlil i Janův příbuzný Pavlík (1408–47). Poslední osobou, která se po Pržně psala, byl jakýsi Protivec, který zemřel nedlouho před rokem 1480. Tato doba ne náhodou koresponduje s archeologicky určeným zánikem tvrze. V roce 1505 se Pržno uvádí jako součást vsetínského panství. Archeologický průzkum lokality provedl I. Štěfan, který na místě nalezl keramiku spadající počátky před polovinu 14. století a nepřesahující 2. polovinu 15. století.
|
Přihlášení |
