
Z tvrziště samého se dochoval jen výrazný nepravidelně oválný pahorek nad Paléskovým potokem s osami přibližně 25 x 19 m. Od nivy řeky Bečvy je pahorek převýšen asi o 5m. Od pokračujícího terénu, který se na západ mírně zvedá, bylo tvrziště odděleno příkopem 11 m širokým. V současnosti je příkop dosti setřen a asi již jen 1 m hluboký. Pro běžného návštěvníka je tento příkop takřka neviditelný, neboť se silně zarostlý a nepřehledný. Připomíná spíše mělkou depresi. Podobná mělká deprese stáčející se obloukem k západu se nachází na západě. Pokud bychom tyto deprese definovali jako příkopy, pak se mezi nimi nachází plocha, která mohla být využívána k hospodářskému zázemí tvrze. Tvrz mohla být patrně chráněna i od východu a jihovýchodu o čemž snad svědčí i znatelné terénní hrany. Jelikož se z tvrze nedochovaly žádné pozůstatky zdiva, lze usuzovat, že její konstrukce byla patrně dřevěná a možné zbylé kamenné části byly… číst dále
První možná zmínka o existenci zdejší tvrze pochází z roku 1372, kdy se po Pržne píše biskupský leník Těšold. Mezi leníky patrně patřili i jakýsi Stach (1378–80) a Jan (také Hanuš, 1378–1412). Na Pržně patrně sídlil i Janův příbuzný Pavlík (1408–47). Poslední osobou, která se po Pržně psala, byl jakýsi Protivec, který zemřel nedlouho před rokem 1480. Tato doba ne náhodou koresponduje s archeologicky určeným zánikem tvrze. V roce 1505 se Pržno uvádí jako součást vsetínského panství. Archeologický průzkum lokality provedl I. Štěfan, který na místě nalezl keramiku spadající počátky před polovinu 14. století a nepřesahující 2. polovinu 15. století.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.