Hrabě Mikuláš Desfours r.1640 nechal na místě obytné budovy postavit barokní zámek. R.1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. Zámek pseudorenesančně přestavěl.
Hlavní obrázek místa
Hlavní vchod do zámku, nyní do restaurace
© Pavel Vítek 04/2006
Ves Malý Rohozec se nachází 2 km severně od Turnova. Zámek je jednopatrová budova pseudorenesanční podobě, s hlavním vchodem v jižní straně. Zámek obdélníkového půdorysu je členěn na severní straně třípatrovou věží s hodinami, ve středu nad vchodem je balkon, nesený čtyřmi pilíři. Fasáda do dvora je hladká, nečleněná. Fronta zámku obrácená k východu má fasádu členěnou plastickou omítkou napodobující na nároží rustiku, nad prvním patrem kuželkovou balustrádu. V zámku je umístěna administrativní část pivovaru, v přízemí je umístěna veřejnosti přístupná restaurace.
Pavel Vítek, 8.4. 2006
historie

Malý Rohozec se prvně připomíná v r. 1565. Vždy byl součástí rohozeckého panství a s ním se dostal do držení hraběte Mikuláše Desfourse. V r. 1640 nechal na místě obytné budovy dvora postavit barokní zámek. Po Mikuláši Desfoursovi zdědila Malý Rohozec v r. 1661 jeho dcera Marie Markéta, provdaná za Františka Václava Černína z Chudenic. Po její smrti zdědil zámek její manžel a ten ho odkázal své dceři Evě z Walterscherchenu. R. 1686 Marie Polyxena Desfoursová malorohozecký zámek vykoupila a opět ho začlenila do hruborohozeckého panství. Posledním držitelem Malého Rohozce z rodu Desfoursů byl v l. 1775 – 1822 František Antonín Desfours. V r. 1831 koupil Malý Rohozec kníže Rohan ze Sychrova a tím se stal součástí svijanského panství. V r. 1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. V té době dostal zámek pseudorenesanční podobu.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda 1984, 8.4. 2006

Liberecký kraj,  Semily  (SM), Turnov

Místa v okolí

 Dolánky
 Hrubý Rohozec
 Bartošova pec
 Dlaskův statek
 Husův sbor
 kostel sv. Mikuláše
 městská spořitelna
 synagoga
 radnice
 Drábovna
 židovský hřbitov
 Zbirohy
 hřbitovní kaple
 Besedické skály
 Boučkův statek
 Frýdštejn
 Hlavatice
 Postojna
 Vranov-Pantheon
 Arthurův hrad
 Sychrov
 kaple sv. Vavřince
 Malá Skála
 Klokočský hrádek
 Valdštejn
 Kopanina
 Albrechtice
 Rotštejn
 Kozlov
 kaple sv. Václava
 Kavčiny
 Dubecko
 Čertova ruka
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Jiří
 lázně Sedmihorky
 Radeč
 kašna
 sousoší Panny Marie
 Mariánská vyhlídka
 Adamovo lože
 socha sv. Prokopa
 Svijany
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Řezníčkova vila
 spořitelna
 Kozákov
 Železný Brod - VPZ
 kaple sv. Anny
 Bažantnice
 kostel sv. Vavřince
 Belvín
 trojiční sloup
 Kittelův dům (Burk)
 kostel sv. Josefa
 Staré Hrady
 kostel sv. Vavřince
 Pekařova brána
 kostel sv. Václava
 Loukovec
 Kurovodice
 Petřín
 vodní elektrárna
 Hynšta
 mariánský sloup
 radnice
 Císařský kámen
 Mužský
 Trosky
 Rašovka
 Myší skála
 socha sv. Václava
 Píčův statek
 Drábské světničky
 Hrada
 Klamorna
 městský špitál
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Anny
 fara
 Nebákov
 stará radnice
 Komárovský rybník
 Neysseburg
 Blaschkeho vila
 Schmittův zámek
 městské divadlo
 nová radnice
 hlavní pošta
 Černá Studnice
 skalní město Apolena
 Obětní kámen
 kostel sv. Prokopa
 panský dvůr Zájezd
 hradní pivovar
 Kost
 Semily
 Masarykova vyhlídka
 kaple sv. Trojice
 Zásadka
 vodní nádrž Mšeno
 most přes Jizeru
 Semtinská lípa
 Koštofrank
 pramen Nisy
 obecní studna
 dům č. p. 14
 Pařízek
 Nisanka
 Valečov
 boží muka
 kamenný most
 Návarov
 skalní mlýn
 Jesenný
 rozhledna Čížovka
 Návarov
 Mladějov
 Dobrá Voda 3
 kostel sv. Jiljí
 Dobrá Voda 2
 Kněžmost
 radnice
 Dobrá Voda 1
 Smržovka
 Mnichovo Hradiště
 radnice
 Solec
 železniční most
 Soleček
 sloup jezuity Burnatia
 kostel sv. Martina
 Lhotice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Bonifáce
 Pařez
 Kláštenec
 Kozlov
 Ještěd
 radnice
 rozhledna Špička
 kostel sv. Martina
 mohyla letců
 kaple Piety
 Maják Járy Cimrmana
 kostel sv. Víta
Základní informace místa
ID místa: 4112
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 8.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama