
Myšenec je vesnice, část města Protivín v okrese Písek. Nachází se asi 2 km od severně od města u řeky Blanice. První písemná zmínka o ní je z roku 1331. Z pamětihodností zde najdeme zbytky hradu krále Přemysla Otakara II. mezi domy čp. 8 a 54, kostel sv. Havla, historickou budovu bývalé školy, výklenkovou kapli sv. Jana Nepomuckého u vjezdu do vesnice od Písku a shora zmíněnou přírodní památku - Myšenecká slunce. Autobusové spojení má s městem, Vodňany a Pískem. Prochází jí zeleně značená turistická stezka a Naučná stezka Na břehu Blanice; cyklotrasy č. 125, 1146, Blanická.
Jeho jméno pochází ze sindhálského "tura-mali" což znamená kámen, který přitahuje popel. Do Evropy ho přivezli holandští mořeplavci v roce 1703 ze Srí Lanky. Teprve se dodatečně zjistilo, že turmalín je i u nás již dávno znám, ovšem ne v načervenalé barvě jako na Stí Lance, ale díky odlišným příměsím v barvě černé (skoryl). Vyskytuje se např. ve formě dlouhých stébelnatých krystalů, ale i ve formě plošných skvrn, případně ve formě paprsčitých shluků - tzv. "turmalínová slunce". Zdejší zajímavý shluk dlouhých krystalů se vyloučil při tuhnutí žulového magmatu.Zahřátím krystalu turmalínu dochází k vybuzení polarizovaného elektrického výboje. Konec s kladným nábojem tak přitahuje záporně nabité částečky, záporný konec částečky s nábojem kladným - např. v případě popela. Turmalínová slunce jsou běžná v žulovém podloží v Myšenci i širším okolím. Kameny s turmalínovými slunci byly využity i při stavbě zdejšího loveckého hradu ve 13. století. Vyskytují se také v některých zahradách ve vsi. Pro správný popis této památky jsem použil "doslovnou citaci" z informační cedule umístěné u ní. Území je chráněné od roku 1985 původně jako "přírodní výtvor" a od roku 1992 bylo zákonem č. 144/92 Sb. přeřazeno do kategorie "přírodní památka". Přírodní památka je volně přístupná..