
Záhoří - německy Sahorsch - je obec v okrese Písek, leží zhruba 6 km severovýchodně od Písku. První zmínka je o vesnici je z roku 1307, kdy je tady připomínán panský dvůr. Z památek je zde nejvýznamnější shora uvedený kostel sv. Michaela archanděla, vedle něj stojící fara a výklenková kaple sv. Barbory aj. Obcí prochází silnice I/29 (Písek-Tábor) a křižuje silnice II/138. Dopravní spojení má autobusovými linkami s Pískem; v osadě Svatonice (cca 2 km) je železniční zastávka Záhoří. Neprochází tudy žádná turistická stezka, pouze cyklotrasy č. 1151 a 1151A.
Kostel je jednolodní zděná stavba s nižším a užším pravoúhlým obdélníkovým presbytářem a obdélnou sakristií na jeho severní straně. K západnímu průčelí s barokním štítem je přistavěna předsíň. Boční stěny lodě jsou prolomeny třemi okny se segmentovým zakončením. Fasády jsou členěny lizénovými rámy a profilovanou korunní římsou. V presbytáři jsou dvě segmentová okna na jih, jedno na sever a jedno na východ, které má žulové neprofilované ostění. Loď je kryta sedlovou, presbytář a sakristie polovalbovou taškovou střechou; na střeše presbytáře ve špici valby je umístěn osmiboký sanktusník s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem. Interiér: obdélná loď má plochý strop. Mezi lodí a presbytářem je polokruhový vítězný oblouk. Presbytář též obdélného půdorysu je zaklenut dvěma poli křížové klenby se žlábkovanými klínovými žebry; svorníky jsou zdobeny desetilistou růží. Kruchta je podklenuta třemi poli křížové klenby a je podepřena dvěma pilíři. Vchod do valeně sklenuté sakristie vede portálem s mírně skoseným ostěním. Zařízení jednotné, rokokové z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář a kazatelna jsou dílem českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z let 1777-1778. Oltářní obraz sv. Michaela z 18. století je dílem vynikajícího rokokového malíře Františka Jakuba Prokyše; dva protějškové boční oltáře portálové, Panny Marie a sv. Josefa. Na kazatelně jsou reliéfy: Vyvedení sv. Petra ze žaláře, Kristus v zahradě Getsemanské a Obětování Izáka Abrahámem. Cínová křtitelnice je z roku 1755. Zvonice: samostatně stojící asi 5 m od západního průčelí kostela. Zděná patrová hranolová věž na půdorysu čtverce. Fasáda je členěna nárožními pilastry a okružní kordonovou římsou v patře. Vstup do ní je z jihovýchodu prostým portálem se segmentovým obloukem. Ve zvonovém patře jsou segmentová okna ve štukovém rámu a drobnými volutami. Pod střechou je římsa osově prolomena trojúhelníkovými štíty s kruhovými ciferníky. Krytá je jehlancovou střechou ukončenou osmibokou lucernou s cibulí a křížem. Věžní hodiny a tři ciferníky byly instalovány v roce 1911; čtvrtý ciferník pak v roce 2019 při rekonstrukci zvonice. Areál je památkově chráněný od 3. 5. 1958..
K létům 1640 a 1641 se váží následující informace: v té době byl farářem Martin Valaský, převor dominikánského kláštera v Písku, který byl zároveň píseckým děkanem. Roku 1672 se uvádí, že jako druhý opět v Záhoří sídlící farář zde působil světský kněz Jan Celestin. Kaplanské místo zde bylo nadáno v roce 1765. Po požáru v roce 1689 byl kostel přestavěn s použitím původního gotického zdiva (presbytář, sakristie). Později ještě přestavován v 18. a 19. století..