
Aktualizace nepřesných informací o popravách vrahů Ludvíka Loreckého, přesný sled: Děvečka Důra:popravena mečem v první den výslechů Šafářka Voršila: Po absolvování krutých zostření trestů byla vložena na hranici a upálena. Kuchařka Maruška: vlečena za vozem a upálena s Voršilou Matěj Maroušek: naražen na kůl Petr Dulík (rychtář): pečen za živa a následně milosrdně zadušen kouřem. Zíka, bratr Matěje Marouška: kolem lámán, následně do něj vpleten a do povětří vyzdvižen. Vacek,(Václav Dulík) syn rychtáře: byl "odspoda" čtvrcen a je ho tělo pak spáleno. Těla bratří Maroušků byla na Blatenském popravišti ještě dlouho vystavena pro výstrahu.
Ves (484 m) 15 km jv. od Blatné. R. 1571 zosnoval zdejší rychtář Petr Dulík pro nelidský útisk vzpouru proti Ludvíku Loreckému ze Lkouše, který byl i se svými dvěma syny ubit. V odvetu byl v katovně u Blatné rychtář Dulík upečen na roštu a obě zúčastněné děvečky lámány kolem. Popraveno celkem 7 hlavních účastníků. Mikoláš Aleš vyprávěl děj Vzpouru poddaných v Šamonicích zpracoval Jaroslav Vrchlický v baladě „Lorecký ze Lkouše“ a stejné téma použil Adolf Hejduk v básni „Petr Dulík“.